Už si přesně nevzpomínám, kdy a jak jsem se seznámil s bubeníkem Jaroslavem Vladykou, kterému nikdo neřekl jinak než Jarda, či ještě důvěrněji Jaroušek, zcela určitě to ale bylo v kolínském sále Na Zámecké, kde bubnoval se svými kapelami Sendražanka či Skalačka. Poznal jsem jej jako výborného vypravěče neskutečných historek, které jsme spolu shrnuli do knížky nazvané Bubenické tango životem.

Poslední rozloučení s místostarostou Kolína Michalem Najbrtem v pátek 23. února 2024.
Sbohem, pane místostarosto! Kolíňáci se naposledy rozloučili s Michalem Najbrtem

V onom sále Na Zámecké také zůstal jako jeden z mála sedět na své židli, když většina jeho spoluhráčů z Městské hudby Františka Kmocha odešla, Kmochákem byl tělem i duší, i když v závěru své hudební kariéry hrál raději v oněch malých hudebních partách, které fanoušci milovali a v rámci tanečních odpolední Klubu přátel Františka Kmocha už nikdy nebude tolik tancujících, jako právě na Sendražanku. Ta už přestala hrát před delším časem, ze zdravotních důvodů odložil paličky i Jaroslav Vladyka.

Nám tady nezbývá než na něj pouze vzpomínat. A to s radostí a úsměvem na rtech. Protože takový on byl…