Ovšem na zahradě máme už od března hodně práce, sejeme, sázíme, abychom měli co sklízet. A také se snažíme zvelebovat své okolí. Ve chvilce oddechu si dovolím napsat pár postřehů a osobních dojmů. Zkrátka to naše střední Polabí začíná pomalu, ale jistě nabízet pestrou paletu vůní a barev, nechybí ani ptačí švitoření. Prostě radost pohledět a poslechnout.

Nejprve se v lužních lesích objevily různé odstíny zeleně, ty vkusně doplňují žlutá s bílou, nechybí fialová s červenou. Právě v dubnu tady dominuje záplava dymnivek, kterou nepravidelně střídají sytě zelené koberce medvědího česneku. Zatímco dymnivky se ke konzumaci nehodí, s česnekem je to obráceně. O medvěda na březích Labe sice v několika posledních staletích už nezavadíme, zato zájem o česnek neustále stoupá.

První výhonky se obvykle objevují už koncem března. Zelený posel jara je doslova nabitý živinami a vitaminy. Můžeme si ho přidávat do polévek, salátů a pomazánek, někdo si ho ukládá na pozdější časy. Po lesních cyklostezkách se teď prohánějí desítky, možná stovky cyklistů a podle kol opřených o stromy v lese je jasné, že řadu z nich si vonící česnek dokáže podmanit.

Ale zpět z lesa na zahradu.  Na konci té naší rostou dva zhruba sto padesátileté duby. Máme vždycky radost, když stromy začnou pučet a hlásit se novými lístky. Také kdy jindy, když máme duben. Ani nemusíme objímat jejich kmeny, kdo chce, vnímá jejich energii. Stačí jen chvilka zastavení a můžeme si uvědomit jejich krásu a důstojnost. Ostatně na tohle téma existují odborné vědecké studie.

Čtvrtý měsíc roku, jak známo, je lehce vrtošivý. Může přinést déšť, teplé dny připomínající léto a naproti tomu se mohou objevit i přízemní mrazíky. Možná nám chce ještě nějak připomenout březen, který máme za sebou. 

V Libici nad Cidlinou konec dubna ohlašuje tradiční svatovojtěšská pouť. V posledních letech panovalo při této lidové slavnosti téměř letní počasí, takže se všichni těší, především mladá generace. Charakter pouti je samozřejmě úplně jiný, ty pravé poutníky do světcova rodiště dávno odnesl čas.

Máme jaro a mohlo by se říci, že vše se odehrává stále dokola, že přichází totéž, ale pokaždé trochu nebo i hodně jinak. Těšme se, radujme se! Přátelé, jaro je zelená naděje, tak budiž pochváleno!

Milan Čejka