Po dlouhém období pří a dohadů je nyní již dokázáno, že zakázku na stavbu původně poutní kaple poničené během třicetileté války dostal věhlasný stavitel roku 1708 od majitelky Františky Rosalie Berkové, rozené Kinské, a osobně ji vyměřoval. Zcela dokončena a vysvěcena byla po různých průtazích až roku 1717 a roku 1900 došlo k její přestavbě na kostel.

Ten je v současné době mimo občasné mše veřejnosti nepřístupný, nedávno ale dostal nový kabát a střechu. Stejnou péči by však zasloužilo i okolí kostela s bývalým hřbitovem, kam se též mimo časy bohoslužby nelze dostat.

Kostel sv. Prokopa v Chotouni tedy je prokazatelně postaven dle návrhu mistra Santiniho a patří nyní mezi nejcennější památky barokní architektury ve středních Čechách.

Zajímavostí je socha sv. Prokopa a studánka zvaná Prokopka poblíž kostela, která je stejného stáří, tedy z roku 1708. Voda ze studánky je mimořádně chutná a kvalitní a jsou jí přisuzovány léčivé účinky na mužskou potenci a ženskou neplodnost. Dokonce tam měly stát od roku 1759 i funkční lázně, které nyní připomíná zchátralá budova v osobním vlastnictví vedle studánky.

Chotouň je ovšem nejznámější jiným faktem. Dle pověsti se v zaniklém dvorci, který stával v těsné blízkosti současného kostela, narodil kolem roku 970 Prokop, jeden z pozdějších českých zemských patronů a zakladatel Sázavského kláštera. Ten se stal v 11. století z podnětu sv. Prokopa střediskem slovanské liturgie a sv. Prokop jeho prvním opatem.

A ona tolik známá Čertova brázda? Dle pověsti měl sv. Prokop vyhnat čerty z jeskyně, kde bydlel a modlil se u Sázavského kláštera. Toho nejvíc vzpurného čerta měl Prokop zapřáhnout do pluhu a vyorat s ním obrovskou, 21 kilometrů dlouhou brázdu až ke svému rodišti v Chotouni. Nad obcí je nyní v místě konce brázdy postavena mohyla. Tam, kde oškrábal blato z pluhu vznikla současná Homole, a louka, kde se s čertem otáčel, je nazývána Votočnice. Výjev Prokopa s čertem je dokonce vyobrazen na jedné ze soch z roku 1712 na Karlově mostě v Praze.

Samozřejmě jak to tak bývá u pověstí, ještě dnes místy viditelná linie v krajině, brázda či terénní nerovnost a příkopy v lesích má svoje dnešní novodobé a odborné vysvětlení. Mělo by se jednat o prastarou obchodní stezku, snad již z mladší doby kamenné.

S návštěvou Chotouně lze spojit i prohlídku nedalekého a historicky věhlasného královského města Kouřim. A jedno malé doporučení? K léčivé studánce Prokopce si je dobré vzít láhev či barel. Voda ze studánky je opravdu lahodná.