Vlnovec nádherný, latinsky Ceiba speciosa či starším názvem Chorisia speciosa, pochází z rozsáhlého území rozkládajícího se od Brazílie přes nížinnou a podhorskou část Bolívie a Peru až po sever Argentiny a Paraguaye. Nyní je pěstován také v subtropických oblastech v jižní Evropě, jižní Africe, Austrálii, na Novém Zélandu a na jihu USA. Pochází z polosuchých lesů, a proto je často celé měsíce bezlistý. Rod je zařazen do čeledi slézovité.

Vlnovec nádherný dorůstá výšky patnáct a výjimečně až dvacet pět metrů. Jeho kmen je pokryt velkými efektními trny. V mládí je kmen zelený a postupně šedne. Pro svůj tlustý kmen, zadržující vodu se vlnovci někdy říká opilý či lahvový strom. Ceiba má i velice zajímavé plody. Tvoří je tobolka dlouhá až dvacet centimetrů, široká pět centimetrů, která ukrývá kromě semen také velké chomáče vaty.

Zdroj: Youtube

Před vynálezem umělých hmot se tato vlna používala jako výplň plovacích vest. Proto případnou úrodu střádejte, v případě ztráty plovací vesty vám může zachránit život! V současnosti se vlákna z tobolek používají jako měkká a pružná výplň polštářů, matrací a při balení materiálu, dále na výrobu lan a papíru. Ze semen se lisuje olej využívaný v potravinářství a v průmyslu. Především se však strom pěstuje pro okrasné účely.

Oceňovány jsou květy, kterým krásou mohou konkurovat snad jen květenství orchidejí. Jsou pětičetné, pravidelné až dvoustranně souměrné, úžlabní nebo vrcholové, jednotlivé nebo stopkaté. Kalich je miskovitý až zvonkovitý, vytrvalý, na vrcholu nepravidelně dvou až pětilaločný nebo uťatý. Korunní lístky jsou růžové, purpurové, žluté nebo bílé. Jsou hustě pokryté bílými nebo zlatavými hvězdovitými chloupky. Plodem je kožovitá až dřevnatá tobolka.

Tis červený - nejstarší strom v České republice - v zahradě barokního zámku ve Vilémovicích u Ledče nad Sázavou.
Tip na výlet: Nejstarší strom v Česku roste ve Vilémovicích. Odhadem až 2000 let

Vlnovec patří mezi nejkrásnější a nejkurióznější stromy, které můžete spatřit. Týká se to nejen květů, listů, lahvovitého kmene, ale hlavně neuvěřitelných trnů pokrývajících kmen i větve. Přesvědčit se o tom můžete v pražských botanických zahradách nebo na fotografiích z turecké Alanye u tohoto článku.