V lidovém prostředí byl tento den spojen s představou zvláštního nebezpečí bouřek, protože při Nanebevstoupení se otevírala nebeská klenba. Nebezpečí bouřky odvracel pohřeb vypravený tento den, používání ostrých špičatých předmětů bouřky přivolávalo, k tomuto dni se vztahoval například zákaz šití. Déšť v tento den byl chápán jako velmi nepříznivý úkaz, ohlašující dlouho trvající deště a neúrodu.

Seslání Ducha svatého

Svátek svatého Ducha, letnice, pohyblivý svátek slavený sedm týdnů po Velikonocích (31. května 2020). Obsahem křesťanských letnic je slavení památky naplnění Duchem svatým a připomínka založení církve. Letnice původně trvající osm dní s přísným zákazem polních prací, byly postupně omezeny na Boží hod svatodušní a následující Svatodušní pondělí.

Křesťanské letnice se projevily v lidové kultuře například omezováním sňatků a stěhování v týdnu před nimi. Období Letnic jako období plného rozvoje vegetačních sil přírody bylo v celé Evropě spojeno s projevy předkřesťanské agrární magie. V lidové kultuře byly s letnicemi spojeny královské slavnosti, provozované především svobodnými muži, vodění, honění či stínání krále.

Čištění studánek a rituální první koupele v přírodě měly zajistit dostatek vláhy pro vegetaci. Řada ochranných a prosperitních magických praktik měla přímo zabezpečit zemědělskou produkci. Pro úrodnost polí se mladé manželské páry válely v osení, prováděly se obchůzky polí, o svatodušní vigilii se v noci konalo první pasení dobytka i práskání biči, které zahánělo čarodějnice.

Otvírání studánek

Obřad v němž se spojovalo pohanské uctívání pramenů, magické přivolávání vláhy s prvky křesťanského kultu. Konal se na jaře po západu nebo před východem slunce. Spočíval v rituálním čištění studánek, které prováděly dívky-panny, byl spojen s obchůzkou, při které vodily dívky po domech královnu a byly odměňovány především vejci a máslem.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi