„Dělali jsme průzkum mezi dvě stě firmami, které nám odpovídaly na naše zvídavé otázky, jako třeba jakou mají mzdovou politiku pro rok 2024. Je třeba říct, že ne všechny firmy letos plánují svým zaměstnancům zvyšovat platy, ale více než polovina, asi 55 procent firem, tento krok plánuje,“ řekla v pořadu Byznys kafe Monika Marečková.
Půlka z těchto firem, které mají v plánu růst platů, hodlá podle průzkumu navýšit mzdy zhruba o 2 až 5 procent, druhá půlka pak o 5 až 10 procent. Přidávat se bude hlavně v úspěšných odvětvích, jakou jsou farmacie, automotive a IT. Zvýšení platů by se měli ale dočkat i zaměstnanci v oborech, kde je situace napjatější třeba co se týče shánění pracovní síly, jako jsou třeba oblasti obchodu, potravinářství a zemědělství.
Vládní koalice se rozhodla šetřit. Mimo jiné tím, že pro letošní rok v podstatě zmrazila platy zaměstnanců ve veřejné sféře:
„Podstatným faktorem pro zvyšovaní mezd je to, že firmy vidí, že získat nové zaměstnance je dneska náročné, takže si chtějí udržet stávající lidi. Mnoho firem ale tímto reaguje i na růst cen a složitou situaci zaměstnanců, takže jim přidávají i z toho důvodu, aby je podpořili,“ vysvětlila vedoucí partnerka poradenské společnosti RSM.
V podcastu Byznys kafe dále přiblížila, jaká je aktuální situace na českém pracovním trhu. Na růst mezd podle ní firmy získají prostředky plánovaným zvyšováním tržeb nebo větší efektivitou. Velké téma je pro podnikatele také zavádění digitalizace a umělé inteligence. Vyjádřila se i ke směrnici Evropské unie o transparentnosti odměňování, podle které by měli mít lidé právo vědět, kolik bere jejich kolega na obdobné pozici.
„Musím říct, že na tuto směrnici u nás firmy připravené zatím nejsou. V České republice patří k bontonu, že se o platech moc nemluví. Mrzí mě proto, že se ta nová směrnice bulvarizuje jen na téma, že se bude řešit, o kolik víc nebo míň bere můj kolega. Bude tam totiž mnohem více kritérií k posuzování. Čeká nás k tomu ještě velká diskuze, tato směrnice o transparentnosti totiž otevře i další ožehavé téma rozdílných platů mezi muži a ženami,“ podotkla dále Marečková.
Zaměstnavatelé budou muset prozradit průměrné příjmy pracovníků. Hovoří o tom nová směrnice, kterou schválila Rada EU:
Z průzkumu společnosti RSM také vyplynulo, že malé a střední firmy loni „propapírovaly“ průměrně 272 hodin, což je o 49 hodin více než v roce 2022. „A to se bojím, že letos bude firmám naloženo ještě více té byrokracie, protože jim přibyly další povinnosti. Problém je v tom, že státní správa chce po podnikatelích informace, které už od nich má, ale někde jinde. A ona si je neumí vzít z jiného úřadu a chce je znovu po nás,“ konstatovala ještě Monika Marečková s tím, že kdyby státní správa s každou novou povinností pro podnikatele zároveň vždy zrušila nějakou tu starou, tak by té nálože na firmy aspoň trochu ubylo.
Jaké byrokratické povinnosti pro podnikatele by stát mohl zrušit? Jak by měla být nastavena směrnice transparentnosti odměňování? A jaká úskalí přináší současné osekávání firemních benefitů? Také to ještě v pořadu Byznys kafe přiblížila Monika Marečková, vedoucí partnerka poradenské společnosti RSM. Podívejte se na celý videorozhovor, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.
PODCASTY A VIDEA
