Kliknutím zvětšíteOkrasné cibuloviny se sázejí ve většině případů v období od poloviny srpna do poloviny listopadu. Dokud nemrzne, což v posledních letech bývá skoro pravidlem, mohou putovat cibule tulipánů či modřenců do země ještě na začátku prosince. Pozdě není, ale s výsadbou neotálejte, než udeří mrazy, musí cibulky dobře zakořenit, aby zimu přežily.
Většina z nich odolává mrazu, jen třeba africkou lilii je třeba při nižších teplotách ukrýt do skleníku. Pokud byste však rádi měli napřesrok na zahradě lilie bělostné nebo ocúny, které kvetou až na podzim, vhodný čas už jste promeškali. Právě tyhle cibuloviny potřebují výsadbu na konci léta.
S příchodem prvních podzimních dnů je dobré uložit do půdy cibule květin, které začínají kvést na jaře nejdřív, především narcisy, bledule, sněženky, řebčíky, kandíky či ladoňky. Někteří zahradníci však doporučují ponechat výsadbu narcisů až na chvíli, kdy teplota půdy klesne na 12 °C. Důvodem jsou houbové choroby, které cibule žluté krásky často ohrožují při vyšších teplotách.
Barborky
Chcete-li, aby vás na Štědrý den potěšila rozkvetlá větvička, nemusíte hledat jen tradiční třešeň. Stejně dobře se budou hodit i další dřeviny. Podmínkou však je, abyste zvolili takové, které kvetou brzy z jara. Jistotou bude zlatý déšť, mandloň, sakura, višeň, kdoulovec, dřín či trnka. Hůře už rozkvétají jabloně a hrušně a špatně například šeříky, robustní jírovce, pustoryly, tamaryšky či tavolníky – tedy druhy kvetoucí až na přelomu jara a léta. Často se stává, že jejich poupata zaschnou a vůbec se nerozvinou.
Pro hlízky ladoniček, tulipánů, talovínů, hyacintů, sasanek či krokusů byl vhodný čas pro výsadbu v říjnu, ale stihnete to i nyní. V případě krokusů, či chcete-li šafránů, je dobré při nákupu cibulí vědět, že některé druhy rozkvétají až na podzim. V listopadu přicházejí na řadu okrasný česnek, cibulnaté kosatce, zvané též kosatečky, a už zmiňované modřence či konvalinky.
Než se pustíte do výsadby, je třeba zdravé cibule, které jsou bez viditelného poškození a hniloby, ochránit před chorobami a škůdci, ohrožuje je především šedá plíseň. Zásadním krokem tak bude moření, kdy byste je měli namočit ve speciálním roztoku. Poslouží některý z fungicidních prostředků. Zahradníci při výsadbě do nádob také k moření doporučují přípravky na bázi přírodních látek, jejichž základní složkou je lignin. Konkrétní délka namočení v daném přípravku se řídí pokyny výrobce.
Kam s nimi?
Naprostá většina cibulovin potřebuje slunné nebo mírně polostinné stanoviště, ať už půjde o květinový záhon, skalku, lemování zahradní pěšinky nebo chodníčku. Příliv slunečních paprsků přispívá k časnějšímu kvetení, ale současně k rychlejšímu odkvětu, je však důležitý i pro zdravý růst samotné cibule.
Obecně platí, že rostliny pocházející z teplých oblastí, jako jsou česnek, tulipány a modřence, dávají přednost slunci. Sněženkám, bledulím, ladoňkám či hyacintům svědčí lehký stín. Pokud si nejste jisti, vodítkem může být velikost cibule: velké ocení prosluněné stanoviště, drobnější pak podle druhu snesou i dílčí zastínění. Při výběru místa byste pochopitelně měli brát v potaz nejen požadavky každé konkrétní rostliny, ale také třeba výšku a barvu květů. V květinových záhonech se používá uspořádání do hnízd, kdy pospolu roste třeba deset tulipánů. Téhle oblíbené cibulovině svědčí spojení s pomněnkami nebo maceškami. Řebčík zase vynikne na skalce.
Cibulovinám obecně svědčí hlinitopísčité půdy s propustným podložím. Dobré je, když půdu s předstihem prokypříte do hloubky alespoň dvaceti centimetrů a obohatíte rašelinou a kostní nebo rohovou moučkou. Šetřete vícesložkovým minerálním hnojivem, protože cibuloviny nemají v oblibě přehnojenou půdu. Při sázení byste měli každou hlízu uložit do trojnásobné hloubky, než je jejich výška, a ve dvojnásobné vzdálenosti od sebe. Například pro sněženku či tulipán je obecně pro sázení vhodná hloubka deseti centimetrů, pro narcis osmnáct, zatímco sasance stačí čtyři centimetry. V potaz zároveň vezměte i druh půdy, výsadbová hloubka bude v případě těžší půdy o pár centimetrů mělčí.
Do půdy je ukládejte vrškem nahoru a kořenovou částí dolů. Šikovným pomocníkem bude speciální sázecí kolík na cibuloviny, který se postará o to, že vytvořená jamka nezůstane ve spodní části úzká. Pod cibulkou tak nebude vzduchová bublina, která rostlině škodí. Vyzkoušet můžete uložení hlíz do speciálních košíčků, díky nimž se budou snadněji po odkvětu vytahovat z půdy a částečně chránit by měly i podzemní část rostliny před nájezdy myší. Menší cibulky třeba modřenců či krokusů vysaďte do jamky ve skupince. Půdu nakonec ještě pro jistotu jemně udusejte, abyste zabránili vytvoření vzduchových mezer.
Paměť je zrádná, místo výsadby je dobré označit, abyste je nezničili při okopávání nebo výsadbě jiných rostlin. Nezapomeňte celou akci završit zálivkou. Před příchodem mrazů přikryjte novou, ale i stávající výsadbu spadaným listím, chvojím nebo slámou.
Na jaře potěší i trávník plný pestrý květů. Skvěle k tomuto účelu poslouží šafrány, sněženky, modřence, ladoňky či talovíny. První sečení zelené plochy nechte na květen, až cibuloviny odkvetou. Když totiž společně s trávou posekáte i jejich zelené listy, vysílíte rostliny a výsledkem bude napřesrok méně květů.
V případě sázení do trávního porostu nejprve vyryjte drn, upravte půdu, od věci není přidat směs zeminy s rašelinou a pískem. Pak už je postup výsadby stejný. Nakonec po zasypání zeminou přikryjete plochu drnem, který přitlačíte k zemi.
Když se rozhodnete pro výsadbu do truhlíků, volte subtilnější druhy, které nebudou příliš přerůstat a lze jich vysadit více najednou. Postarejte se o drenáž a dobře propustnou zeminu. Cibuloviny budou potřebovat více vody i hnojiva než ty volně rostoucí na zahradě, ale pozor na přemokření. Menší venkovní nádoby je dobré v zimním období ochránit před mrazem třeba polystyrenem.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
