Za prvé: Slovo spiknutí naznačuje cosi ilegálního. Žádný zákon však nezakazuje, aby po krajských či komunálních volbách jednal každý s každým. Když to „zaklapne“ může být v krajním případě hejtmanem člověk ze strany, která s odřenýma ušima přelezla pět procent.

Za druhé: Ne všichni poražení jsou doopravdy poražení. Pokud někdo prohrál o procento a může se snáz dohodnout s přátelskými uskupeními, zatímco vítěz je kůl v plotě, nejde o žádné spiknutí.

Velká strana, střední strana a malé strany

Přes tyto nepřesnosti má Zeman v jádru pravdu. Podobně jako ve sněmovních volbách by měl být vítěz zvýhodněn a měl by dostat právo první volby. Ještě lépe, kdyby ji dostal přímo zvolený hejtman či starosta.

Jenže to bychom museli změnit zákon. 

V Česku jsou totiž politici neuvěřitelně kreativní a využijí každou skulinku, aby obešli slušnost a dobré mravy. Takové obcházení vítěze krajských voleb to je přeci jen nepatrný poklesek proti opoziční smlouvě, kterou uzavřel právě Miloš Zeman s Václavem Klausem.