Kliknutím zvětšíteNejvětší vrásky pětikoaliční vládě nedělá to, že musí šetřit, ale to, na kom. Nemám na mysli populistické srovnávání důchodů a platů politiků, byť by bylo přinejmenším slušné, aby ministři, poslanci, senátoři a soudci část svých příjmů automaticky dávali na charitu.
Pravicová Fialova ODS má zamotanou hlavu z toho důvodu, že by měla říznout do masa tam, kde je tučného habaděj. A to nejsou penzisté, rodiny s dětmi, drobní živnostníci a zaměstnanci s průměrnými mzdami.
Sociolog Daniel Prokop vynakládá obrovské úsilí, aby, vyzbrojen daty, ukázal, kde český stát tlačí pata nejvíc. Když rozdává, dělá to plošně, což je neefektivní a sociálně pomýlené. Lidé s příjmy nad padesát tisíc korun čistého měsíčně si prostě musejí umět poradit i v krizi sami. Mají uložené peníze v nemovitostech, akciích, zlatu či umění. Vědí, kam sáhnout. Nepotřebují sociální tarify na elektřinu, školkovné, slevu na manželku, porodné. Dokonce ani štědře valorizované penze.
Naopak ti, kteří jsou pod zmíněnou příjmovou hranicí, na pomocnou ruku eráru spoléhají.
Proto by měly více růst penze lidem, kteří na průměrný důchod nedosáhnou. Proto mají dostávat vyšší příspěvky nízkopříjmové rodiny. Především k nim má směřovat vládní pomoc. Ne předvolební úplatky, ale chytrá záchytná síť.
Potíž je, že tito lidé nejsou voliči ODS, TOP 09 ani STAN. Vláda se pak ale nemůže divit, že se z nespokojených občanů časem stanou demonstranti.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
