Úřadující šéf České pošty Miroslav Štěpán včera překvapil: Podnik sice skutečně zruší na tři stovky poboček, propouštět se však bude o něco méně. Hlavní otázky však zůstávají. Lze vůbec státní firmu zachránit? Nevyhodíme osm miliard na něco, co je odsouzeno k nezdaru? I kdyby byla naděje na úspěch, není rušení poboček neúnosné? Není to další rána pro penzisty, beztak už státem „okradené“ o valorizaci důchodů?

Pošta prodělává. Lidé už nepíší dopisy a pohledy. I část úředních zásilek (a bude jich čím dál tím víc) se přesunuje do datových schránek. Balíky a zboží doručují soukromé společnosti o něco dráž, většinou však mnohem pružněji a přátelštěji. Obří růst kurýrních služeb pošta zaspala a přes zoufalé pokusy už nedožene. Je příkladem společnosti, která zamrzla v reálném socialismu.

Na mnohých pobočkách to tak dokonce vypadá a taková Volha by se tam mohla točit bez rekvizit.

Kateřina Perknerová
Na demonstraci bez Prady

Předchozí vlády s tím mohly něco udělat, ale neudělaly, krom předání části agendy na vesnici partnerským podnikům, jako jsou obchody nebo hospody. Na rázný zásah, k jakému se odhodlali například v Německu nebo Velké Británii, nebyla vůle, odvaha ani schopnosti. Vít Rakušan a celá Fialova vláda nyní ukázali aspoň odvahu. Zda budou mít dost vůle a schopností je pochybné, ale na čin byl už nejvyšší čas.

Kritici se však domnívají, že změna je špatně vysvětlována, přišla unáhleně a postihne zejména starší lidi, kteří k přepážkám chodí nejčastěji. Teď to budou mít daleko a budou stát v mnohem delších frontách. Tyto obavy jsou na místě. Ale pokud by pošta postupovala inteligentně (což je cíl transformace), lze je minimalizovat.

Čekání před přepážkou není vůbec nutné. Lze si vzít příklad z pražského magistrátu a mnoha dalších úřadů. Tam se lze elektronicky objednat na přesnou minutu s konkrétním požadavkem. Má-li být pošta digitalizována, je to první krok. Už teď je možné sehnat doručování i přijímání zásilek pro špatně pohyblivé lidi domů a na míru. Až se na poště naučí zvedat telefony a odpovídat na maily, půjde to ještě mnohem snáz. A to by si mohli už konečně zaměstnanci osvojit.

Martin Komárek
Letní a zimní čas, nebo čas?

Jenže dokážou to? Není to totiž jejich chyba. Nestíhají. Proč? Protože je jejich práce špatně, ba sluší se říct idiotsky, organizována. Pokud budou propouštěni lidé od přepážek a manažeři zůstanou, nepodaří se na první pohled rozumný záměr prosadit. Anebo nebude stát nakonec osm, ale osmdesát miliard, jak bývá při hospodaření našich úřadů zvykem.

Přes je správné, že se vláda do dobrodružství pustila. Nečinnost by totiž nesla stejná rizika bez naděje na jakýkoli úspěch.