NERV, Národní ekonomická rada vlády, navrhuje, aby studenti vysokých škol platili. Každý nápad, jak podpořit hroutící se rozpočet, se počítá. Podívejme se však, zda je školné správné a spravedlivé.Nejprve vypočítejme důvody PRO. Předně nelze popřít, že vysoká škola je už součástí profesní kariéry. Bez ní těžko dosáhnete zodpovědného a dobře placeného místa. Vzdělání, které si dopřejete, je pro vás významnou konkurenční výhodou na trhu práce. A to má být zadarmo?

Člověk si vždy váží víc toho, za co se platí. I nevysoká částka donutí studenty sedět nad knihami víc než všechny zkoušky. Zvýší se jejich motivace pro to, aby školu dokončili a neplácali se třeba do třiceti let na třech i více různých. Nemluvě o bendění po putykách a krčmách.

Martin Komárek
Je to kraj zániku, nebo to zvládneme?

Pro samotnou almu mater je to též zlatý déšť. Dodatečné peníze může využít na zlepšení výuky, může si dovolit odborníky ze zahraničí a její úroveň se zvýší.

A teď k důvodům PROTI. Hlavní a vlastně jediný je ten, že to výrazně znevýhodní mladé lidi z chudších rodin. Námitka, že pomůže systém stipendií, neplatí. Náš stát ho neumí rychle a dobře připravit. Experti by na tom museli léta pracovat. Jistě, lze namítnout i to, že nemajetní studenti mohou po nocích dřít na brigádách, práce je přece dost. Jenže pracovat naplno a studovat je jen pro tvrdé a neústupné nátury.
Důvody PRO převažují, ale změna se musí připravit naprosto dokonale, aby nikoho nepoškodila. Jako rychlá záplata rozpočtu je to tedy špatný nápad.