Lid si totiž většinou nepřeje věci, které ho jakkoli omezují. Chce špičkové zdravotnictví i školství zdarma, bezpečné ulice a bojeschopnou armádu, nízké daně a vysoké platy, levný benzin, alkohol a cigarety. Jenže pokud by mu to vláda dopřála, země by zbankrotovala. Státník proto ví, že musí jít často lidu proti srsti, například nařídit zavčasu přísnější karanténní opatření včetně nošení roušek.

Bývalý předseda vlády Jiří Paroubek kdysi neudělal nic, aniž by mu Jaroslav Tvrdík nesdělil, co na to dav. Na kandidátky pak rval blonďaté herečky, které o politice nevěděly zhola nic. A takový Pavel Němec, exministr spravedlnosti a šéf US-DEU v kampani lákal voliče na menší než velké množství marihuany. Jeho konzervativní elektorát ho po právu poslal k šípku.

Nejen Andrej Babiš teď balancuje na hraně zhoubného populismu (nejde pouze o ústenky, ale také o rovnou patnáctiprocentní daň). Na vlnu pochybné popularity řeporyjského starosty Pavla Novotného (ODS) naskočil i bývalý diplomat Michael Žantovský. Začínat senátní kampaň ve společnosti muže, který vykládá, že by Česku bylo lépe, kdyby Miloš Zeman a Andrej Babiš umřeli, je faulem na lidskou slušnost. Novotného sprosťárny možná prodají leckterý bulvár, ale pochybuji, že by přispěly ke zvolení ředitele Knihovny Václava Havla Žantovského.