Čtyři roky se tady kolem lithia nedělo nic. Naposledy o něm bylo slyšet těsně před minulými parlamentními volbami, kde uměle vyvolaný skandál kolem jeho ložisek v severních Čechách posloužil k posílení zemanovského bloku ANO-SPD a KSČM. K výhře to sice nestačilo, ale k patu, který vyloučil jakoukoli rozumnou vládu bez Andreje Babiše, to pomohlo.

Teď, po čtyřech letech se lithium jako údajná ekonomická naděje Česka vynořuje znovu. Už to, že se tak děje pár týdnů před volbami, vzbuzuje pochybnosti. Když se podíváme na plány výstavby megatovárny na baterie, není to zatím žádná smlouva, ale jen velmi předběžný dokument. A ten se má stát realitou až za další jedno až dvě volební období.

Klíčové na těžbě lithia nebude, zda ho dokážeme vytěžit, ale to, co z něho dokážeme vyrobit. Pokud to s lithiem skončí jako s dřevem nebo mlékem, které vyvážíme jako suroviny a zpět dovážíme nábytek a mléčné výroby, zničíme si těžbou lithia jen další kus krajiny a jako národ na tom nezbohatneme. A ani pouhá výroba baterií nás nikam moc neposune. Z lithiového snu pak zbude jen další kocovina.