Ani já se toho nemůžu zbavit. V palici mi nešťourá ani tak maličký kus něčeho položivého. Nevystudoval jsem ty pravé školy, abych si s tím mohl jakkoli poradit. Takhle si musím nechat poradit od těch, kteří tomu rozumějí.
Trápí mě ale lidi.

Vezměte takovou Báru Basikovou. Výborná zpěvačka. Podle všeho citlivá a inteligentní žena. A ona zas vytáhne tu odrhovačku, že covid je chřipka a že nás vláda lakuje a média děsí.

Já ji chápu. Taky jí to leze na mozek. Ale omluvit ji nemůžu. Vytváří hoax, který se šíří dál jako ten virus. A je vlastně jeho spojenec. Taková pátá kolona. Lidi, kteří si teď na protest (třeba pod vlivem Báry Basikové) nasadí roušku „na půl žerdi“ jsou de facto zrádci našeho druhu a přeběhlíci na stranu korony.

Rupne jim v bedně a chtějí zabíjet své bližní. Jak to může někdo udělat? Proč se tak chovají? Je mi z toho skoro do breku.
Asi je toho na mě taky až až. Přišel jsem tedy na způsob, jak se toho zbavit.

Prostě se upnu na to, co mě baví a co jakž takž umím. Všem to doporučuju. Já se například dal na psaní:
„Pustil jsem se do psaní kovídky o Ukovídaném chlapečkovi, statečném kovidáři a kouzelné podkovidce. Trochu mě trápí hlad, mažu si tedy na čerstvý chléb kovidla. Z počítače na mě cosi povykuje známý youtuber Kovyd.

Cítím v kostech, že kovídka bude kovydařená. Kovydatný děj doplní legrační motokovidlo. Zabírají i zvířecí motivy. Dopíšu tam tedy veselou bobří rodinku, zlého nutriáka a hlavně moudrou kovydru.

Už jsem ale uondaný, dokončím to až příští týden. Teď vyrazím na kovídkend do Kovidlna.“
I vám přeju klidný víkend, nezatížený žádným… ale čím vlastně?