„Normálně zde jezdí skutečné terénní stroje, ale chtěli jsme dát možnost vyzkoušet si opravdovou trať každému z příchozích. Šlo také o přilákání dalších zájemců o motocross, hlavně z řad dětí na které zaměřujeme podstatnou část své aktivity, chceme ukázat, že ani vrcholový motoristický sport není jen vážná věc, ale že se i při něm dá užít spousta zábavy,“ přibližuje smysl celodenní akce Josef Splavec z MX klubu Krupá.

Zatažená obloha od rána nešetřila štědrými dávkami deště který sice odradil několik přihlášených zájemců, ale těm ostatním na aktivitě ani náladě neubral.

„Výhoda je, že jsme ani jednou nemuseli kropit trať a ušetřilo se za vodu,“ směje se organizátor Roman Pošta.

„K závodům motocyklů do obsahu 50 ccm nás trochu inspirovali v nedalekém Kostelci, každý rok tam připravují soutěž nazvanou Kostelecký paďour. Ta se ale jezdí jen po silnici a pionýři nesmějí mít žádné úpravy,“

V náročném terénu se nepředstavily jen malé motocykly, byl mezi nimi i jeden z prvních jednosedadlových modelů, k vidění byly i čtyřkolky a profesionálové, kterým vrstva bahna dělala podstatně menší problémy.

Součástí celého dne byl i závod zdatnosti. Šlo vlastně o desetiboj, kde soupeři mimo jiné museli co nejrychleji sníst párek, vypít malé nealkoholické pivo, přejet houpačku, proplést se labyrintem deseti kuželek nebo džberovou hasičskou stříkačku sestřelit tři plechovky.

Po třicetiminutovém, tříkolovém náročném boji podle očekávání vybojoval nejlepší čas jeden z profesionálních jezdců, vzdal se ale svého místa ve prospěch amatérů a tak si vítězný zlatý věnec odnesl Pavel Hubal z týmu Hasiči Kostelec.

„Musíme zdůraznit, že nebýt pozitivního přístupu starosty a obyvatel Krupé, nebylo by naše snažení k ničemu. Třeba v Kostelci kdysi slavná trať již neexistuje, startovní věž i celé zázemí s definitivní platností zchátralo. My si ale stále myslíme, že mládeži je dobré nabídnout nějaký smysluplný program, umožnit jí rozumně využít volný čas i vlastní energii,“ dodává Josef Splavec.

Práce organizátorů by byla nemyslitelná i bez tolerance rodin.

„Vezměte si třeba, že vše na dnešní závod jsme připravovali od čtvrtka přímo na místě a ani nebudeme mluvit o dalších hodinách prožitých okolo akce ještě dříve. Vše je hrozně náročné na čas a nakonec i na peníze. Jen málokteré manželky by asi byly stejně tolerantní jako jsou ty naše…“ doplňuje Roman Pošta.

Pavel Pávek