VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoce nemají v populární kultuře tolik místa jako Vánoce, říká farář

Kolín /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ – Velikonoce pro lidi obecně neznamenají tolik, co Vánoce a vnitřní podstata Velikonoc nemá v populární kultuře tolik místa. Takový názor má kolínský farář Ján Halama.

15.4.2017
SDÍLEJ:

O Velikonocích jsme hovořili s kolínským farářem Jánem Halamou a farním vikářem Georgesem Makonzo MondemFoto: Deník / Šťástka Jakub

S ním (JH) a farním vikářem Georgesem Makonzo Mondem (GMM), původně z Konga, jsme si povídali o Velikonocích – a jestli farnímu vikáři Georgesovi Mondovi nepřišlo podivné, proč na Velikonoce muži s pomlázkami v rukou pronásledují ženy.

Mohl byste čtenářům vysvětlit, o čem Velikonoce jsou, proč jsou důležitější než Vánoce? V čem jsou svátky tak zásadní?

JH: Vánoce jsou svátkem rodinným a pro většinu lidí více emočním. Velikonoce ale nemají takovou popularitu v širokých masách v tom smyslu, že do kostela přicházejí spíše lidé, kteří tomu rozumí a chtějí svátek slavit.

Může to být i tím, že Vánoce jsou marketingově zajímavější?

JH: O marketingu to může být, na druhé straně jsou Velikonoce mnohem poklidnější. Na Vánocích je vidět, že přicházejí lidé, kteří chtějí vidět betlém, půlnoční mši… Na Velikonoce to je jiné. Opravdu přijdou lidé, kteří se čtyřicet dnů postní doby připravují, má to pro ně hlubší význam. Letos budou Velikonoce v kolínské farnosti trochu výjimečné.

O Velikonocích jsme hovořili s kolínským farářem Jánem Halamou a farním vikářem Georgesem Makonzo MondemFarní vikář Georges Makonzo Mondo. Autor: Deník / Šťástka Jakub

V čem to bude letos jiné?

JH: Bude jedna bohoslužba ve svatém Bartoloměji, nebude se na vesnicích slavit Velký pátek nebo Bílá sobota. Vše bude centrálně. Když bylo více kněží, tak se sloužilo více mší, farnost má kolem třiceti obcí. V zásadě by to ale mělo být tak, že se velikonoční obřady mají slavit ve farním kostele, což je sv. Bartoloměj. Chceme tedy učinit zadost předpisu, který říká, že celé farní společenství má slavit společně.

Co je vrcholem Velikonoc?

JH: Je to vigilie, zmrtvýchvstání, které se slaví v sobotu večer. Při té příležitosti se křtí katechumeni, to jsou dospělí, kteří se celý rok připravují na křest. Světí se také křestní pramen na Bílou sobotu, ze kterého by se mělo křtít po dobu celého roku. Každý křest je tak připomenutí Velikonoc, každá mše svatá připomíná Velikonoce – smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. To je to podstatné, proč přišel na svět. Proto jsou Vánoce, aby byly Velikonoce – přišel na svět, aby za nás zemřel a osvobodil nás od hříchu.

Říká se, že tradice vymírají, že Češi tolik nedrží Velikonoce. Souhlasíte?

JH: Obecně bych řekl, že v západní Evropě zůstávají vnější tradice. Když jsem byl v Holandsku, Belgii, tak v postní době jsou všude krásné dekorace u domů, ale lidé už nepřijdou do kostela. Nějaké tradice si pamatují, drží, ale moc nevědí, proč se slaví. Třeba u karnevalu v Holandsku – když končil karneval a začala popeleční středa, tak přesně v půlnoci utichla muzika. Ale mnoho lidí nevědělo, proč vůbec nějaká postní doba je. Myslím si, že zůstávají tradice, které jsou vidět. Ale mnoho lidí nemá kontakt s tou duchovní podstatou.

Co říkáte na tradici pomlázek, barvení vajíček? Jak to na vás působilo, když jste to viděl poprvé?

GMM: Pro mě to bylo něco úplně nového. V Africe takovou tradici vůbec nemáme, jen obřad v kostele – nic jiného není.

O Velikonocích jsme hovořili s kolínským farářem Jánem Halamou a farním vikářem Georgesem Makonzo MondemFarář Ján Halama. Autor: Deník / Šťástka Jakub

Co jste říkal na to, když muži pobíhali za ženami s pomlázkami?

GMM: Vůbec jsem tomu nerozuměl. (směje se)

Přišel jste do České republiky z Konga. Proč jste si vybral zrovna Čechy?

GMM: Vybral jsem si Slovensko, pro řád Verbistů je ale Česko a Slovensko jedna oblast. A byla možnost tu pracovat.
JH: O tom rozhodují představení v Římě. Každý si napíše tři země, kde by chtěl působit, oni poté vyberou.

Řekne vám poté někdo, proč tak vybral?

JH: To ne. Kdo píše žádost, musí každou zemi odůvodnit. Pouze kdyby mu dali jinou zemi, poté to zdůvodňují.

Byla pro vás problém jazyková bariéra? Ať už naučit se češtinu, nebo jestli malé děti rozuměly slovenštině?

GMM: Umím anglicky, francouzsky. Ale čeština je úplně jiný jazyk. Už se ji učím dva roky, je to ale těžké.

JH: Snažím se mluvit česky. První půlrok, co jsem byl v Praze, jsem neriskoval, že bych kázání vedl česky. Mši jsem přečetl česky, ale kázal slovensky. Samozřejmě, menší děti nemusely rozumět všem slovům, ale myslím, že dříve jak po půl roce jsem začal mluvit česky. A pokud mi tam občas skočí nějaké slovo, tak to z kontextu pochopí.

Mluvili jsme o tom, že lidé drží spíše ty vnější tradice. Napadá vás, jak je přitáhnout k té duchovní tradici?

JH: Nějaké možnosti jsou, v televizi o tom bude hodně pořadů, toho lze určitě využít. Aby ale člověk slavil, musí do toho být zaangažovaný, potřebuje uvěřit, dostat milost víry a zapojit se do společenstva. Jeden pravoslavný teolog řekl, že kdo chce pochopit církev, musí do ní vstoupit, nedá se pochopit studiem zvenčí. Může to být nějaká etapa, že si o tom čtete, ale potom nastává chvíle rozhodnutí. A to vidíme u katechumenů, kteří se rozhodli přijmout křest.

Ptají se vás lidé na Velikonoce i z hlediska historie, na pohanské zvyky?

JH: Nemám tu zkušenost, že by to někdo historicky zkoumal.

Zajímalo to vás osobně?

JH: Když jsem studoval filozofii jako bohoslovec, měli jsme předmět o slovanských náboženstvích. Tam nám hezky vysvětlil jeden profesor tradice pohanských Slovanů. Hodně svátků bylo zádušních. Pomlázky, vajíčka, to je kult plodnosti, který se takto slavil. Vánoce, to si pamatuji, že mě překvapilo, byl zádušní svátek. Ještě dnes děláme, že na Štědrý den jdeme na hřbitov, máme tradici prázdného talíře, kdyby přišel Ježíš. Kdysi se pro zemřelé předky nechávalo prázdné místo. Hodně tradic se integrovalo do těch křesťanských – jako by se pokřtily.

Autor: Jakub Šťástka

15.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Voda v rybnících je stále dobrá

Středověk na tvrzi, Nebovidy červen 2015

Třetí ročník Fesťáku na tvrzi odstartuje v sobotu

Rock of Sadská přilákal davy fanoušků

Sadská /OBRAZEM/ – Rock of Sadská přinesl mnohahodinovou rockovou smršť s hlavní hvězdou newyorským Pro-Pain a další spoustou domácích i zahraničních kapel.

Tatecká fošna láká na soutěže na vodě i hudbu

Tatce – Další ročník úspěšné Tatecké fošny je naplánovaný na sobotu 26. srpna. Přichystaný je zábava pro děti i dospělé. Akce začíná v pravé poledne, hlavní soutěže začnou hodinu po poledni. Lidé se stejně jako každoročně mohou těšit na přejezd fošny na kole i trakaři nebo na klasickou jízdu v neckách. 

AKTUALIZOVÁNO

Vítězem prvního kola Tip ligy se stal Jaroslav Vedral

Kolín - Vítězem prvního podzimního kola Tip ligy se stal Jaroslav Vedral ze Žabonos, který jako jediný získal 16 bodů.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení