VYBERTE SI REGION

V učení můžeme pomoci motivací. Jen málo dětí chce být odmala lékaři

Kolínsko /ROZHOVOR/ - Pololetní vysvědčení, strašák mnohých žáků i studentů, se pozvolným tempem přibližuje.

26.1.2016
SDÍLEJ:

Psycholožka Michala Michlová.Autor: Archiv Michaly Michlové

Jak k nepříliš úspěšnému vysvědčení přistupovat, jsme se zeptali psycholožky Michaly Michlové, která v Prostoru Plus vede tým školních psychologů na kolínských základních školách.

V době informačních systémů se dá těžko věřit tomu, že pro některého rodiče může být vysvědčení překvapení. Dejme tomu, že se ale nepříliš úspěšnému žákovi podaří známky zatajit. Jaká by měla být reakce rodičů?

Máte pravdu, většina rodičů ví, jak na tom jejich děti s prospěchem jsou. Ve čtvrtletí jsou rodičovské schůzky a v případě výrazného prospěchového selhávání si školy zvou rodiče a snaží se situaci řešit s předstihem. Pokud by ale taková situace nastala, doporučila bych rodičům pokusit se zachovat klid, na dítě nekřičet, říci mu, že je to vážná situace a že ji společně budou řešit.

Řešit pak znamená společně se žákem, učitelem nebo i školním psychologem zkusit zjistit, co je příčinou špatných známek žák učivu nerozumí, třída jede příliš rychle, žák je ve škole nepozorný, nebaví ho to, má jiné starosti, nemá vytvořené efektivní učební postupy, nevěnuje se domácí přípravě atd.

Po této diagnostice problému by měla následovat domluva, co s tím kdo udělá. Zcela konkrétně by měl žák říci, co se v jeho přístupu ke školním povinnostem změní a co k tomu potřebuje za pomoc od rodiče nebo někoho jiného. Nestačí říct: „Budu se víc učit." Má-li žák problémy s učením, je potřeba se podívat na to, jak se učí, a nabídnout mu efektivní způsoby mnoho dětí sází na mechanické učení bez porozumění nebo neumí udělat výpisky z textu, sedí pak tři hodiny nad učebnicí a výsledek je opět čtyřka nebo pětka, otrávený a demotivovaný žák, naštvaný rodič a nespokojený pedagog.

Často se řeší otázka trestu a jeho účinnosti. Jak ale podle vás motivovat dítě k lepším výsledkům?

Trest má mít odstrašující účinek od učení asi dítě odstrašit nechceme, chceme ho spíš namotivovat. Když dítě nemá vlastní vnitřní motivaci k učení je to malé procento dětí, které odmalička vědí, že budou lékaři (směje se) tak mu můžeme pomoci vnější motivací, tedy odměnami.

Člověk i dospělý se nejvíc snaží, když mu jde o to, co on sám chce takže nejlépe, ať si děti vymyslí odměny samy a rodiče je „nacení". Dám příklad: dítě chce denně sladkost rodič určí, jestli ji dostane za jednu, nebo dvě jedničky, nebo za absenci čtyřky a pětky daný den podle schopností a možností dítěte.

Když chce dítě třeba tablet, rodič určí, za jaký studijní výsledek ho může mít např. vyznamenání na vysvědčení. Ale protože to je hodně vzdálený cíl, je třeba dítěti dát nižší, bližší cíle hodnotit a odměňovat týdenní výsledky třeba smajlíky a mračouny do kalendáře, nebo tabulky na ledničce a při určitém počtu opět odměnit.

Ale ne každá odměna musí být materiální děti jsou rády chváleny, takže opravdová slovní pochvala za konkrétní výsledek, ne obecné „jsi šikula", když je ještě před někým dalším, to se počítá. Pozor, že před někým neznamená na úkor někoho Anička má jedničku, vidíš, Péťo? Ne trojku jako ty. A funkční je odměňovat děti i tím, že budou mít právo o něčem rozhodovat např. na co se bude rodina dívat na televizi, co se bude dělat o víkendu, co se bude vařit, bude moci jít o 30 minut později spát, vybere hru, kterou si s ním rodiče zahrají a podobně.

V médiích se často objevují případy, kdy si dítě kvůli vysvědčení sáhlo na život. Jak tomu zabránit? Co je toho příčinou? Může se i jednat o demonstrativní hrozbu, kdy se dítě chce stavět do role oběti?

Tak nevím, jestli často, ale ano, stává se to. Osobní zkušenost s tím nemám, takže těžko soudit. To by asi kompetentněji posoudil někdo z dětské krizové linky, kde takové situace řeší. Tyto kontakty by měly být v každé škole, aby o nich děti věděly a mohly je využít.

U dětí je pokus o sebevraždu vždy závažný a nesmí se podcenit. Dítě ještě neumí moc kalkulovat, takže když ho něco takového napadne, je to známka toho, že se nachází v pro něj krajní situaci a nemá jiná řešení. Možná má na sebe vyšší nároky než rodiče, možná jsou rodiče přísní a hrozí mu doma velký trest, kterého se bojí. Ať tak či tak, takové dítě je v tom samo, a proto je potřeba mu nabídnout jiné pohledy a varianty řešení.

U velmi malých dětí může takto závažný čin být spíše o tom, že ještě nejsou schopny vnímat definitivnost smrti a myslí si, že se pak zase probudí. Ale vždy, když se dítě o sebevraždě zmíní, ať už v jakémkoli kontextu, je dobré si s ním o tom povídat a nabízet mu jiná řešení.

Podívejme se teď na opačný případ. Dítě přinese domů samé jedničky a ředitelskou pochvalu. Jak odměnit, ale naopak nepřechválit?

(směje se) Už jste byl někdy přechválen? Třeba od šéfa, nebo od partnerky? Já tedy ne, vlastně nevím, jak takové přechválení vypadá… Ale vážně, každé uznání a pochvala, když jsou opravdové a konkrétní, člověka potěší a upevní v něm to, co je chváleno.

Aby chválený neusnul na vavřínech, je dobré k pochvale občas dodat další cíl, ale nemělo by to pochvalu shodit. Takže třeba: „Mám opravdu radost, že i v sedmé třídě máš na vysvědčení dvojku z matematiky, a věřím, že se ti ji podaří udržet i na konečném vysvědčení. "

Jedno důležité pravidlo pro pochvaly když chválíme, nepoužívejme spojku "ale", nahraďme ji spojkou "a". Jak jinak zní stejná věta se spojkou ale „Mám opravdu radost, že i v sedmé třídě máš na vysvědčení dvojku z matematiky, ale doufám, že se ti ji podaří udržet i na konečném vysvědčení." Je to ještě pochvala?

Objevuje se rok od roku více problémů s přinesením vysvědčením domů, nebo díky informačním technologiím mají rodiče větší přehled?

Tak tohle nejsem schopná posoudit. Zjišťovala jsem od kolegů, školních psychologů na kolínských základních škol, kolik žáků či rodičů se na ně obrací kvůli prospěchu a vysvědčení, a překvapivě nikdo. Možná prospěch žáci a rodiče řeší spíše s pedagogy, případně v pedagogicko psychologické poradně.

Autor: Jakub Šťástka

26.1.2016
SDÍLEJ:

Tohle je atypická pekařina jako za starých dobrých časů

Štolmíř – Přímo u štolmířské pece jsme si povídali s pekařem Františkem Čáslavským, který na pečení chleba dojíždí z Poděbrad, kde žije. Při našem rozhovoru hlídal chleba, který byl právě v peci.

Račte vstoupit, brány skanzenu se opět otevírají. Už v sobotu

Kouřim – Den D je za dveřmi. Po dlouhých měsících, kdy byl návštěvníky hojně vyhledávaný skanzen uzavřený kvůli první etapě náročného projektu dostavby, se jeho brány konečně opět otevřou. Velká sláva se chystá na slunečnou sobotu 30. července, vstup je pro všechny zdarma. Přijďte se tuto sobotu mezi 10. a 18. hodinou podívat, jak se Muzeum lidových staveb změnilo takřka k nepoznání.

Němci debatují o regulaci nenávisti na internetu

Po sérii útoků v Mnichově, Würzburgu, Ansbachu a Reutlingenu německá společnost debatuje o možnosti cenzury sociálních sítí. Budou v budoucnu cenzurovány diskuse na největší sociální síti světa Facebook v celé Unii?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.