Britové se v referendu rozhodli pro odchod z Evropské unie. Jak to ovlivní životy běžných lidí? Budou se muset lidé z Británie vracet domů, protože tam už nebudou moci pracovat a studovat?

Všechny důsledky odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie dnes asi nikdo nedokáže domyslet. Ale stejně, jako když se dělilo Československo nebo jsme vstupovali do EU, odchod se dotkne všech obyvatel, nejen v Británii, ale i jiných částech Evropy. Nemyslím, že by nastala situace, že by nikdo nemohl ve Velké Británii studovat nebo pracovat, ale například Poláci už počítají s tím, že se bude muset domů vrátit 400 000 Poláků žijících v Británii. Rozhodně to život všech několika set miliónů obyvatel EU ovlivní.

Dotkne se to i studentů vaší školy? Jak vůbec studenti reagují na Brexit?

Naše vysoká škola nemá uzavřenu spolupráci s žádnou vysokou školou v Británii, posíláme studenty jen po kontinentální Evropě (do Německa, Belgie, Litvy nebo do zemí visegradské skupiny), takže bezprostředně to naši mezinárodní výměnu studentů neohrozí. Někteří naši absolventi ale pokračovali v magisterském či doktorském studiu v Británii a v tomto případě již komplikace hrozí. Studenti byli mnohem realističtější než my, vyučující, já se až do dnešního rána domníval, že k odchodu země z EU nedojde, ale většina studentů, se kterými jsem na toto téma mluvil, byla o Brexitu přesvědčena.

Máte odhad, jak to dopadne se smlouvami o volném pohybu zboží? Zůstane Británie členem „alespoň" dohody typu Evropského hospodářského společenství?

To uvidíme, bude to vyžadovat maximální ochotu jednat na obou stranách, ale vzájemný obchod mezi Británií a zbytkem Evropy je nyní tak provázaný, že rychlé a radikální omezení volného pohybu zboží by nebylo výhodné pro nikoho.

Myslíte si, že bude následovat domino efekt, kdy začnou s referendy o odchodu i další země?

Určitě ano, i další politické strany v zemích Evropské unie se budou pokoušet vyvolat hlasování o vystoupení z EU, ale domino efekt očekávám především při rozpadu samotného Spojeného království. Občané Severního Irska, Skotska a razantně především Gibraltaru (s téměř 95% hlasů) se vyslovili proti vystoupení z EU a je možné, že tyto dnešní součásti Spojeného království budou chtít v Evropské unii zůstat. V první reakci na výsledek referenda například autorka Harryho Pottera J. K. Rowligová napsala na sociálních sítích, že dědictvím D. Camerona (současného britského premiéra) bude rozpad dvou unií.

Co podle vás bylo hlavním rozhodovacím kritériem obyvatel Británie, kteří hlasovali pro odchod z Evropské unie?

Britové mají, rozdílně od Čechů, participativní politickou kulturu, o politiku se aktivně zajímají a vedou racionální politické diskuse, ve kterých své oponenty nečastují nálepkami jako ubožák nebo zrádce, to se může stát opravdu jen u nás. Racionálního aktivního Brita by ani nenapadlo takto svého názorového oponenta urážet, spíše oponentům naslouchá a pak si udělá vlastní názor. Patrně byly argumenty příznivců Brexitu mnohem racionálnější a silnější než argumenty druhé strany, proto získala většina voličů dojem, že mimo EU bude Británii lépe. A jsem přesvědčený, že jsou si vědomi i většiny důsledků svého rozhodnutí.

Jaký je mechanismus odchodu? Jak dlouho může trvat, než bude dokončen? Budou platit nějaká „mimořádná" opatření v mezidobí, než Británie EU opustí?

Přesný mechanismus odchodu z EU nikde popsán není, to bude nyní součástí dohod mezi EU a Británií. Zcela jistě se přijmou nějaká přechodná opatření, a i když samotné vystoupení z EU bude naplněno až za dva roky, již nyní se přestane s Británií počítat v rozhodovacích strukturách EU jako s plnoprávným členem. Již od dnešního dne přestává hrát Británie klíčovou roli v byrokracii EU. Včera odhadl předseda Evropské rady Donald Tusk přechodné období na sedm let, až poté bude Británie zcela mimo EU.

Je podle vás pro EU přijatelná cesta, aby Británie byla v podobné pozici jako Norsko, které je jistou formou členem obchodní unie?

Přijatelné to je, ale jak jsem již naznačil, musí se na tom shodnout obě strany, tedy Británie i EU. Velmi nešťastně se vyjádřil předseda Evropské komise Juncker, který Británii začal před hlasováním vyhrožovat, že už nikdy nebude spolupráce tak výhodná jako nyní. Navíc Norsko je v jiné pozici, nikdy v EU nebylo, odmítlo do Unie vstoupit, ale s Unií většinu aktivit koordinuje. To ale nyní občané Spojeného království odmítli. Bude jistě následovat složité a dlouhé vyjednávání a nikdo nemůže odhadnout, co bude na jeho konci.

Vydrží Evropská unie, nebo má odchodem Británie zpečetěný osud?

Unie má šanci pouze v případě, že politici s rozhodujícím hlasem ustoupí od aplikací absurdit a budou více naslouchat svým voličům. Myšlenka evropské jednoty je silná a pro Evropany výhodná, ale povinné kvóty na imigranty nebo bezedná pomoc Řecku jsou přesně situace, které mohou vést voliče k podobnému rozhodnutí, jako učinili nyní britští voliči.