Jste takzvaná „skalní" fanynka několika kapel a zpěváků. V čem toto označení podle vás spočívá?
Vidím v tom podporu daného interpreta. Buď koupí CD nebo návštěvou koncertu. Ale je to také o tom, prožívat s nimi to dobré, ale i to zlé. Ale opravdu skalní jsem jen ve dvou případech. Chinaski a Lola běží. Právě Lole se snažím alespoň malinko pomoci. Něco už se povedlo. Například je můžete vidět 28. srpna na Plaňanském posvícení. Pořadatele jsem na Lolu upozornila. Určitě se přijďte podívat!
Jak často sledujete své oblíbené interprety?
Jak jen to jde. Sleduji jejich fanpage na Facebooku, Bandzone nebo web. Zajímá mě, co chystají nového. Koncerty, klipy, CD a podobně.
Objíždíte tedy všechny koncerty a vystoupení?
Všechny určitě ne. Na to není čas. Ale pokud to jde, ráda zajdu. Je to pro mě relax, odreagování se, přísun energie.
Víte o všem, co se okolo nich šustne?
Jak u koho. Ale myslím, že díky Facebooku není těžké být informovaný. Teda pokud se interpret o Facebook stará a pravidelně informuje.
Kapely a zpěváci, to nejsou jen koncerty. Účastnila jste se třeba i nějakého nahrávání?
To ne. To, si myslím, každý hlídá a jen tak někoho si do studia nepustí. Jediné, čeho jsem se zúčastnila, bylo natáčení videoklipů. Chinaski Každý ráno a Petr Kolář Daruj mi chvíli (ten bohužel nakonec nevyšel) .
S hudebníky se tedy znáte osobně?
Ano, pár jich osobně znám. Někoho velmi dobře. Jsem ráda, že většinou jde o bezva lidi, kteří hudbu dělají srdcem a nemají na prvním místě vidinu peněz. Někde je to opravdu znát a ten rozdíl jde vidět.
Jaký vlastně mezi sebou máte vztah?
Je to dost odlišné. Jak s kým. Můžu třeba zmínit kapelu Lola běží. S těmi mám výborný vztah. Až bych řekla přátelský. Okolo těch kapel se pohybuje tolik lidí, že i když si třeba sednete, popovídáte, příště si vás nepamatuje. To bych musela na všechny chodit stále dokola a to nejde.
Jak jste se vlastně stala skalní fanynkou?
Já vždy milovala hudbu, ale opravdu fanynka jsem byla jen kapely Chinaski. Ty mě oslovily někdy v šestnácti letech. Pravidelně jsem chodila a do teď chodím na jejich koncerty, to je prostě srdcovka. S nimi to vlastně začalo.
Ostatní kapely nebo zpěváci se mi nějak přidali, když jsem je viděla třeba náhodou naživo. Zjistila jsem, že se mi docela líbí a šla na další a další koncert. Mezi mé náhody patří třeba Lola běží, Petr Kolář, Václav Noid Bárta, Voxel, Zoči Voči nebo Five o´clock tea.
Patříte také do nějakého fanklubu?
Ano. Chinaski, Marián Vojtko, Petr Kolář a Václav Noid Bárta. Ti poslední tři zmiňování jsou hlavně z muzikálu, který miluji. Pravidelně se pořádají srazy, grilovačky nebo plavby lodí.
Vždy je to příjemný zážitek a musím tady vyzdvihnout fanklub Noida. Ten šlape jak hodinky a našla jsem mezi ostatními fans spoustu přátel.
Víte o svých vyvolených hudebnících všechno?
Řekla bych, že vím hodně. Jestli vše, to je těžké říct, ale tím, že to sleduji a vyhledávám, vím, co potřebuji vědět.
Zajímá vás jen hudební stránka, nebo vidíte také do soukromí hudebníků?
Většinou mě zajímá ta hudební. Tomu soukromému se díky médiím nevyhnu, ale není to prvořadé.
Jaký zážitek s hudebníky berete jako ten největší?
Vybrat jeden? To nejde. Zážitků mám opravdu hodně. Každý je něčím originální, jedinečný a v tu chvíli největší, ale na co opravdu ráda vzpomínám, je křest debutu Lola běží nebo sraz fans Petra Koláře.
To byly ve všech směrech opravdu krásné večery. Jinak mám zážitky, které raději nebudu zveřejňovat. Občas se nechtěně ocitnu v zajímavé situaci. A tom to je. Odnést si nevšední zážitek
Co je vaším snem vzhledem k hudbě?
Když jsme tady zmínili to nahrávání. Vidět někoho ve studiu, jak se to vše ,,peče", to je ale asi opravdu nesplnitelné.
Kromě českých oblíbenců. Máte nějaký sen na setkání se zahraničním interpretem?
Vždy se mi líbil Robbie Williams, tak asi s ním.