„No přeci zasedá vEvropském parlamentu.“ Co je ovšem bližším obsahem práce europoslance Milana Cabrnocha si stejně jako spousta dospělých představit nedokáží. Jeho středeční beseda na základní škole má práci přiblížit.

Oficiality jdou stranou, účastnice projektu Comenius mezi evropskými školami prezentují zkušenosti a zážitky ze dvou výjezdů. „Byli jsme společně svyučujícími vNěmecku a Finsku. It was great,“ ozývají se hlasy. Milan Cabrnoch poslouchá a chválí: „Musím říct, že jsem absolvoval desítky besed, hlavně se studenty středních škol, ale nikde nebyli tak připravení a aktivní.“

Role se pak obrací. Zúčastnění se usazují vjedné zučeben a Milan Cabrnoch začíná povídat. Znuděné pohledy dětí překvapivě není vidět. Ba co víc. Padají idotazy a dokonce se šeptem ozývají hlasy: „To docela jde, viď?“ Co víc by si mohl jakýkoliv dospělec přát? Hodnocení to docela jde vočích puberťáků, je víc než super.