Sraz a start byl u židovského hřbitova u sokolovny, místo do něj se však šlo do synagogy. „V pátek je šábes a hřbitov je proto pro návštěvy uzavřený," zdůvodnil Pavel Kárník, ředitel Městské knihovny. Ten také krátce v synagoze promluvil stejně jako starosta města Vít Rakušan, který odhadem více jak stovku zájemců prováděl oblečen do historického kostýmu. „Kolín měl druhou největší židovskou komunitu, hned po Praze," vzpomněl starosta smutný válečný osud podstatné části kolínských obyvatel.

O historii a zajímavostech synagogy pak pohovořil David Bárta, průvodce z informačního centra. O hudební zpestření se na všech zastávkách postaralo duo Tomáš a Jirka. „Původně měla vyhrávat úplně jiná kapela, ale ta se na poslední chvíli omluvila. Nazkoušeli jsem to asi za deset minut," usmíval se Tomáš. Oba muzikanti zahráli jak duchovní písně, tak písničky od kapel Buty či Čechomoru, které navodily příjemnou atmosféru.

Další zastávka byla u stále rekonstruovaného chrámu svatého Bartoloměje. Kromě mnoha zajímavosti zde Vít Rakušan vyzdvihl i práci a úsilí zdejšího faráře Libora Bulína: „Je to největší kolínský lobista, za jakékoliv politické garnitury jak na zdejší radnici, tak na kraji se mu podařilo získat finance na opravu chrámu," chválil starosta.

Setmělým a rekonstruovaným chrámem prošli účastníci procházky na nádvoří ke kostnici, která je poměrně utajenou místní památkou. Zdejší prostor je také opravený a právě na letošním Kmochově Kolínu zde vyrostla další scéna.

Předposlední zastávkou pak byl Komenského park s přednáškou o klášteře i kostelu. Vít Rakušan zde také vzpomenul opata Jana Anastáze Opaska, který v Kolíně žil a působil a jehož busta by měla ozdobit tento prostor.

Konečnou pak byl park ve Ztracené uličce. „V internetové diskuzi k této akci se také objevil názor, že jako starosta mám snižovat dluh zadluženého města a ne chodit na procházky s občany. S tím první souhlasím a pracuji na tom, s tím druhým souhlasit nemohu, rád ukáži město, na které jsem pyšný," uzavřel starosta Vít Rakušan a sklidil bouřlivý aplaus, a to nejen za své encyklopedické znalosti, které bez jakýchkoliv poznámek a coby učitel dějepisu zájemcům po celý večer sděloval. Na promrzlé účastníky pak čekal kelímek čaje nebo svařeného vína.

Autor: Zdeněk Hejduk