„Uvědomil jsem si, že když pan primář nastoupil do kolínské nemocnice, mně bylo mínus šest let," řekl jeden z gratulantů, ředitel nemocnice Petr Chudomel. „Jsem čtrnáctý ředitel, který má tu čest poděkovat panu primáři Uhrovi za to, co pro nemocnici a hlavně pacienty udělal. Po 14 ředitelů vydržel v takovéto funkci, to je věc velmi obdivuhodná," dodal.

„Pro mě stále jste pan primář, který se staral o moji ženu, o moje děti, vnuky i o mně," začal své blahopřání Jan Bradna, jeden z předešlých laureátů ceny Osobnost roku Kolína, jejichž jménem přišel Miroslavu Uhrovi poděkovat za celoživotní práci.

„Každý ze stávajících nositelů tohoto ocenění byl navržen některým ze spolků sdružených ve spolkové radě a o jeho konečném zvolení rozhodovali zástupci spolků, laureáti z předchozích let a zástupci vedení města. Jde tedy o jakési všelidové ocenění, demokraticky vzešlé z přání lidí, kteří jsou přesvědčeni, že vaše práce a životní postoje si to zaslouží. Rád bych prohlásil, že jste byl u naprosté většiny porotců favoritem," dodal.

Náměstek nemocnice Pavel Hoffmann připravil při příležitosti předávání ocenění krátkou, zato poutavou prezentaci práce primáře Uhra v kolínské nemocnici, kde působil téměř 45 let. Spoustu pokladů skrývaly nemocniční archivy. Jako například umístěnku, na kterou v roce 1956 nastoupil do kolínské nemocnice nový mladý lékař Miroslav Uher. „Umístěnku považujeme za historický dokument a nechali jsme z ní panu primáři vytvořit obraz," usmíval se Pavel Hoffmann.

Miroslav Uher byl žákem primáře Jiřího Jirsy a po svých tovaryšských letech se stal primářem očního oddělení v roce 1967. V roce 1975 byl oceněn ministrem zdravotnictví jako Nejlepší zlepšovatel zdravotnictví roku 1974 za konstrukci frézky na odstraňování cizích tělísek z rohovky, za jeho primářování se zavedla spousta nových metod, začalo se operovat pod operačním mikroskopem, začaly nové operace šedého zákalu a mnoho dalšího.

„Na kolenou jsem prosil ředitele, že se musí sehnat peníze na mikroskop," zavzpomínal Miroslav Uher, který byl později prvním polistopadovým předsedou okresního sdružení České lékařské komory. Z éry působení Miroslava Uhra v kolínské nemocnici Pavel Hoffmann zmínil také otevření nového oddělení, které je pro každého primáře velkou událostí. Na přesunu oddělení do nových prostor se tehdy (v roce 1975) z velké části podíleli zaměstnanci oddělení, hlavně o víkendech.

„Oční oddělení bylo vždy u pacientů oddělením velmi oblíbeným. Nejen pro jeho odbornost, ale hlavně pro lidskost a chování k pacientům," připomněl Pavel Hoffmann a promítl hned několik poděkování od pacientů i obrázek od dětského pacienta. Ocenil zejména lidskost a gentlemanství primáře Uhra, se kterým se setkávali všichni jeho pacienti i kolegové. „Vždy se u něj snoubila noblesa, odbornost a lidskost, která pro něj byla typická. Je symbolické, že k předání ocenění Osobnost roku Kolína dochází právě v místnosti, kde jsme se setkávali na primářských schůzích," dodal Pavel Hoffmann.

„V 63 letech jsem chtěl odejít do důchodu, ale ředitel mi řekl, že si za sebe musím najít náhradu. Přiznávám, že ve snaze získat pro místo primáře Elišku Birndtovou jsem s ní protancoval celý večírek na oftalmologickém sjezdu," smál se emeritní primář na slavnostním předávání certifikátu Osobnost roku Kolína za rok 2012 na půdě (v tomto případě i doslovně) kolínské nemocnice.

„Do nemocnice se chodíme léčit, víme, že se tu co chvíli staví, a výjimečně, jako je třeba tato příležitost, se tu může i slavit," poznamenal spolkový předseda Aleš Zahajský a pochválil za organizaci celého ceremoniálu laureátku Osobnosti roku Kolína Ludmilu Bílou.