V Bučinách pes okradl loupežníky

Na parkovišti mezi návsí a hladinou rybníka mezi téměř stovkou dětí i dospělých pobíhaly podivně vytáhlé postavy, mezi lidmi se proplétalo sedm trpaslíků zoufale se poptávajících po ztracené Sněhurce.

„Podobnou akci v Jevanech můžete vidět každé jaro, snažíme se obnovit tradici vynášení zimy spojeného s vítáním jara. Nejde jenom návrat k často opomíjeným zvykům ale i o zvýšení pospolitosti celé vesnice, snažíme se nechat vyblbnout děti a na své si přijde o slušná skupina dospělých. Těch, kteří se dlouho věnují přípravě, je stále více a kromě maminek ze zapojuje i mnoho tatínků. Až upálíme Moranu, poslechneme si písničky v podání dětského souboru Kosáček, podíváme se na divadelní vystoupení a přes hráz rybníka se vypravíme do lesa, kde na děti čeká deset zastávek se spoustou překvapení, na každé budou děti plnit různé úkoly a čeká je spousta sladkých odměn,“ popisuje dění Kateřina Siveková z pořádajícího občansko sdružení Tudy z nudy.

Tři podivné a dlouhé postavy se představily jako herečky divadla Krab a předvedly program nazvaný Nejvyšší čas, na chůdách odehrály příběh shánění ženicha ve kterém nechybělo žonglování, spousta tanečních prvků i legrace.

Nejmenší přítomné možná trochu vylekala hořící smrtka ale ta brzy skončila na hladině rybníka, zbytek obav rozptýlilo pásmo jarních písniček v provedení souboru Kosáček a nic nebránilo v cestě do lesa plného podivných a trochu tajemných bytostí. Začátek dlouhé poutě zpestřovali trpaslíci, z košíčku nabízeli pravá čokoládová trpasličí hovínka…

Na kraji lesa nečekal nikdo jiný než Ježibaba se svou perníkovou chaloupkou. Děti se musely trefit míčkem do pece a za odměnu mohly se střechy trhat perníček. Žádný z malých poutníků pohádkovým lesem nevyslyšel návrhy mnohých tatínků, že podle pohádky by v peci měla bídně zhynout čarodějnice a tak pohádková expedice nemusela skončit na samém začátku.. Pohádkoví poutníci mezi zelenajícími se buky objevili vodníka, mluvící strom, studánkovou vílu, Červenou Karkulku, čarodějnici i pravou loupežnickou tlupu.

„Nehrajeme si jen na pohádky, na dvou zastávkách dětem nenásilně ukazuje ekologii v domácí praxi. U studánkové víly budou čistit studánku, zbavovat jí odpadků a třídit je podle toho jak je mají třídit v domácnosti, něco podobného je čeká i u loupežníků,“ vysvětluje Kateřina Siveková.

Tři loupežníci byly patrně největší atrakcí dne. Z temné houštiny s vrhli na každého okolo jdoucího a požadovali výkupné v zlaťácích. Těmi se pochopitelně těžko někdo mohl vykoupit a tak dětem nezbylo, než lupičům uklidit jejich sluj. Úklid musel ale být také ekologický, jinak zajatcům hrozilo utětí hlavy pravou loupežnickou sekerou. Že se loupežnická živnost nemusí jen vyplácet nechtě dokázal hnědý pes skupiny pocestných. Sebral loupežníkům ukrytou svačinu a uprchl s ní do houštiny. Loupežníkům nezbylo než hladovět a náčelník si ještě večer stěžoval, že právě oni se stali jedněmi z mála okradených lupičů v celých Čechách.

A co trpaslíci? Přes celodenní usilovnou snahu Sněhurku nikde v lesích nenašli…

Pavel Pávek