VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fuchsoviny Ireny Fuchsové: 2009

Kolínsko - Známá kolínská spisovatelka a divadelní nápověda Irena Fuchsová pravidelně přispívá svými každodenními nevšedními postřehy do Kolínského deníku.

7.1.2009
SDÍLEJ:

Irena Fuchsová.Foto: Archiv Ireny Fuchsové

Neděste se, nebudu dělat hodnocení roku uplynulého, nebudu předvídat průběh roku nového, ani vám nebudu nějak extra přát. Různá přání jsem si užívala od 2. prosince, kdy mi přišlo e-mailem první. Dotyčná ho poslala mně a dvaceti dalším lidem s malou poznámkou: Posílám to už teď, ať to mám z krku. Neodpověděla jsem na něj. Vy byste odpověděli? Stejně tak jsem neodpovídala na všechna podobná přání, která někdo poslal nejenom mně, ale i desítkám dalších známých. Kdybych chtěla, mohla jsem si udělat databází různých e-mailů, a že byly některé hodně zajímavé, řeknu vám! Ale nechtěla jsem a navíc jsem byla naštvaná, že je můj e-mail takhle hozený do éteru. Proč, proboha? Možná, že dotyční odesílatelé posílají seznam e-mailových adres společně s PF, které nemá vtip a je neosobní proto, aby si všichni přečetli, KOHO mají ve svém seznamu…

Odpovídala jsem na přání, která byla určena mně, a i když jsem odpovídala krátce, nikdy v mých přáních nechybělo jméno a osobní vzkaz. A stačila jsem si i vyřídit „účty“ s Marií z Brna. Známe se čtyři roky z klimkovických lázní. Každý rok mi od ní v prosinci přijde přání plné zbožných slov, andělů, pokory a lásky k bližnímu. Pokaždé mám z té boží sladkosti husí kůži, ale přežiju to.

Když mi loni na jaře vyšla kniha Když je muž v lázních, naplánovala jsem si, že ji v červenci dám v klimkovických lázních svým jednadvaceti kamarádům- pacientům za to, že hráli v mé divadelní hře, která je v této knize uvedená. Slíbila jsem jim to v létě 2006 a sliby se mají plnit. Marie, která v mé hře hrála také, mi ale v červnu poslala e-mail, že už v lázních byla, takže jsem věděla, že jí knihu budu muset poslat. V červenci jsem tedy knihu rozdávala v Klímkovicích, kamarádi se radovali z toho, že jsou jejich jména v knize a že je tam i hra, ve které hráli a kterou vlastně premiérou dotvářeli a nepřišla jsem ani o reakci těch, kterým jsem knihu poslala poštou. Volali mi, někteří za mnou dokonce do Klimkovic přijeli. Knihu jsem poslala i Marii, ale odpověď jsem od ní nečekala a ona mi opravdu neodpověděla. Cítila jsem z ní v létě 2006 nepřátelství, které maskovala srdečností a úsměvem. Nikdo si ničeho tehdy nevšiml, ale my dvě jsme věděly své. Marie má dětskou obrnou pokroucené tělo, ale její duch zůstal zdravý. Vystudovala, je z ní úspěšná právnička, ale jako žena zůstala sama, bez muže a bez dětí. Čekala ode mě větší pokoru před jejím postižením, je na to celý život zvyklá, ale měla smůlu. Už v dětství se mi v mozku něco přehodilo a od té doby mám takovou divnou vlastnost. Vidím před sebou lidi, a nevidím, jestli mají o jednu ruku méně nebo při chůzi poskakují, vidím před sebou lidí a nevidím, že sedí na vozíku atd. atd. Takže Marii jsem neviděla jako postiženou chudinku, ale jako úspěšnou ženu, ze které kape závist nad každou ženskou, která vypadá jenom trochu k světu, a ona to nemůže překousnout…

Když mi v prosinci přišel opět její e-mail, plný zbožné lásky k bližnímu, naštvala jsem se, a napsala jí, že za přání plné boha děkuju, ale že bych ráda věděla, jestli jí ode mě přišla kniha. Odpověděla okamžitě. „Kniha přišla. Přece jsem ti děkovala, když jsem ti posílala e-mail z lázní.“ I já odpověděla hned. „Ano, psala jsi mi z lázní v červnu, ale to jsi knihu ještě neměla. Tu jsem ti posílala v červenci. A mezi námi, Marie, nepřekvapila jsi mě. Věděla jsem, že nepoděkuješ. My dvě jsme si nesedly. Nicméně si myslím, že poděkovat je slušné.“ Odpověděla až za chvíli. „Tohle mi nikdy nikdo nenapsal. Ani já bych to nikdy nikomu nenapsala. Ale máš pravdu, děkovat by se mělo. Omlouvám se a děkuju.“

No vida, řekla jsem si. Podařilo se! Paní doktorka se konečně v pětapadesáti letech naučila děkovat…

A tak nám všem přeju, abychom v roce 2009 občas něco někoho naučili, nebo se od někoho občas něco naučili… Neuškodí to určitě nikomu z nás.

Irena Fuchsová

Se známou kolínskou spisovatelkou a divadelní nápovědou Irenou Fuchsovou se můžete na našich stránkách setkat každý čtvrtek. Předchozí Fuchsoviny najdete zde na našem webovém zpravodajství www.kolinsky.denik.cz v rubrice "Související články" nebo na stránkách Ireny Fuchsové www.kdyz.cz

Místo události:
7.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Půlmaraton KVOK 2015.

Kam za kulturou a kde si užít víkend?

Ilustrační foto.

Kouřimští volí mezi třemi variantami kliniky

OBRAZEM: Příroda vykouzlila sněhové nadělení i na konci dubna

Kutnohorsko - Přírodo, přírodo, kam chodíš na ty nápady? Tento způsob jara zdá se mi poněkud nešťastným. Ráno jsem nevěřila svým očím. Už né! Také těmito slovy okomentovali ranní nadělení obyvatelé výše položených částí Kutnohorska.

Pavel Sequens představil svůj malířský Bod zlomu

Kolín – Po názvem Bod zlomu instaloval svoji vůbec první výstavu v historickém sálu CEROP kolínského zámku výtvarník Pavel Sequens, absolvent Odborné střední školy podnikatelské Kolín.

Dneska první liga! míří na Berounsko. Siegl chce vidět Kuku na lopatkách

Střední Čechy – Dohromady mají na kontě přes tři stovky ligových gólů. Jeden střílel za Spartu, druhý za Slavii. Na vojně v Chebu, později v Kaiserslauternu a Voticích se jejich kariéry přímo proťaly. V sobotu (začátek ve 14.30) se ale znovu postaví proti sobě. Horst Siegl povede v rámci projektu Dneska první liga! jako patron fotbalisty domácích Zdic, Pavel Kuka hosty z Komárova. Oba se na Berounsko velmi těší.

KRÁTCE: Školka má zápis

Kolínsko - Přečtěte si krátké zprávy z Kolínska!

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies