V současné době je hlavní význam silnice I/12 ve spojení Prahy s nejvýznamnějším středočeským regionem Kolín – Kutná Hora. To se píše doslovně v dopravní studii, kterou si nechal vypracovat Středočeský kraj. Cílem této studie bylo zjistit, jak zajistit zkapacitnění této důležité dopravní tepny, která již v současné době náporu aut nevyhovuje. Po technické stránce by nemělo rozšíření stát nic v cestě. Ovšem časový horizont, kdy se stávající komunikace změní na čtyřpásovou silnici, je stále ještě v nedohlednu.

Kraj slibuje jen část

„Odbor regionálního rozvoje objednal tuto studii za účelem zpracování územního plánu daného území. V úseku Praha – Úvaly už byla ŘSD zpracována dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a ve výhledu se uvažuje s touto komunikací jako čtyřproudovou i v úseku Praha – Český Brod,“ komentovala vznik studie Berill Mascheková, tisková mluvčí Středočeského kraje. „Celkové rozšíření bude ale hotové až ve výhledu několika let,“ nastínila mluvčí hrubý odhad komplexního řešení problému.

Do deseti let není rozšíření reálné

To zástupci Ředitelství silnic a dálnic mají v otázce kompletního rozšíření I/12 jasněji a jejich časové odhady rozhodně nepočítaly z následující dekádou. „V současnosti není ze strany Ředitelství silnic a dálnic záměr na celkovou rekonstrukci, respektive rozšíření silnice I/12 aktuální. Ve velmi vzdáleném výhledu, nejdříve po roce 2020, je uvažováno s přestavbou na dělený čtyřpruh, ale to je opravdu jen ve stádiu úvah,“ uvedla tisková mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.
Přesto se řidiči dočkají alespoň částečných úprav na této silnici. „Jedná se o rekonstrukci úseku mezi křižovatkou I/12 s I/38 na začátku Kolína směrem na Prahu až po odbočku na Vitice s rozpočtovými náklady cca 220 mil. Kč. Důvodem je ovšem špatný stav konstrukčních vrstev vozovky, nikoli zkapacitnění nebo rozšíření. Podle finančních možností by tato akce měla být realizována po roce 2010 v návaznosti na zprovoznění obchvatu Kolína,“ řekla Vápeníková.
Další velké plány by jistě byly, ovšem alfou a omegou jsou finanční možnosti státu. A ty v současnosti tak velkým rozmachům nepřejí. „S ohledem na současnou finanční situaci není reálné předpokládat zahájení přípravy a realizace nějakých dalších akcí na tomto tahu. Jeho celkové zkapacitnění by nutně vedlo i k finančně náročné rekonstrukci mostů, křižovatek a dalších inženýrských objektů. Náklady by se pohybovaly určitě daleko za hranicí 10 miliard korun,“ uzavírá Vápeníková vyhlídky.