Karel Braunstein si totiž na zastupitelstvu stěžoval na známkový systém vyvážení odpadu. Kritizoval situaci, ve kterém má jeho rodina stejnou kapacitu odpadové nádoby jako o samotě žijící sousedka. Na jednu domácnost totiž připadá jedna známka na odvoz odpadu.

„Snažíme se dovést naše občany k tomu, aby třídili odpad,“ vysvětlil starosta. „Když dokonale vytřídíte, co máte do směsného odpadu dávat a co ne, tak velkou popelnici máte i pro celou rodinu zaplněnou pouze z půlky,“ obhajoval současný systém.

I takto striktní odpadové hospodářství má své výjimky. „Pokud má rodina dítě do tří let, má nárok na dvě popelnice,“ řekl starosta. „To je celkem jasné, když je doma malé dítě, tak ty pleny vytvoří ohromnou kubaturu odpadu. Poznal jsem to, když jsme měli doma vnuka,“ hovořil ze zkušenosti. O přidělení další popelnice mohou žádat rodiny i tehdy, když pleny používá dospělá osoba.

„Tady se těžko stanovuje precedent,“ uvedl Jan Dvořák. „Třeba dvě rodiny žijící v jedné domácnosti by taky mohly dostat dvě popelnice. Takové situace jsou na individuálním posouzení,“ řekl starosta Červených Peček.

Náklady na likvidaci odpadu převyšují zákonný poplatek

Spor o odpadové hospodářství. Tak by se dal nazvat protest Karla Braunsteina proti rozhodnutí zastupitelstva přidělit domácnosti pouze jednu známku. „Je nespravedlivé, že mám zaplatit patnáct set korun a dostanu jednu popelnici. Sousedka vedle zaplatí pět set a taky dostane jednu popelnici,“ vysvětlil důvod svého znepokojení. Jan Dvořák, starosta Červených Peček, však s tímto nesouhlasí. „Tohle stanovisko je zásadně špatné,“ vyjádřil se. „Snažíme se občany dovést k tomu, aby třídili. Když dokonale vytřídíte, tak vám toho směsného odpadu, co má přijít do popelnice, moc nezbyde,“ tvrdil starosta.

Jan Dvořák tvrdí, že mnozí obyvatelé Červených Peček netřídí. „Zrovna v Opatovicích je kontejner na plasty stále prázdný,“ vyjádřil se. S tím nespokojený obyvatel Karel Braunstein nesouhlasí. „Pochopitelně, že třídím. Proč bych si zabíral místo v popelnici něčím, co můžu odložit do kontejneru?“ ptá se. „Jenže kontejner je v Opatovicích na plasty pouze jeden a ten je stále plný,“ řekl. Starosta na to reaguje, že v takovém případě mají obyvatelé odvážet plasty do Červených Peček.

Prý jde hlavně o zmenšení množství vyváženého plastu na radimskou skládku. Tuna smíšeného odpadu totiž stojí devět set korun.

Podle starostových slov na pokrytí nákladů za likvidaci odpadu nestačí ani nejvyšší možný poplatek, tedy 500 korun. „Skutečné náklady na likvidaci odpadu jsou 876 korun na osobu,“ vypočítával Jan Dvořák. Navíc dodal, že směsný odpad je jenom částečka z odpadového hospodářství. Obec musí zajišťovat navíc svoz bioodpadu.

Všichni občané Červených Peček dostali popelnici přímo na bioodpad. „Dali jsme ji všem zdarma,“ řekl Jan Dvořák.

Tím však výčet složek odpadového hospodářství nekončí. Obec organizuje svoz nebezpečného odpadu. Dvakrát do roka také likviduje velkoobjemový odpad. „To obec na svoje náklady likviduje taky. Jak vidno, mezi pětistovkou a jednou popelnicí není přímá úměra,“ tvrdí starosta. „Další finanční náklady představuje pronájem a obsluha kontejnerů na tříděný odpad,“ zdůraznil.

Jan Dvořák se prý před volbami mohl zachovat jinak, ale rozhodl se nekupovat hlasy voličů. „Mohli jsme před volbami dát všem popelnice zadarmo, ale musíme spravovat odpovědně finance městyse,“ uvažoval starosta. „ Kdybychom to za občany všechno zaplatili, někdo řekne, že jsem borec. Ale nikdo nebude třídit, protože ho k tomu nic nebude tlačit. Budou si tedy vesele všechno sypat do těch nádob a říkat si, jak to za ně někdo odveze!“ přemýšlel starosta. „To by byla nádhera, to by byl komunismus. Ale my tohle nechceme,“ tvrdil starosta.

Vedení obce ale trápí i hledisko ekologické. „Nelze přece zavážet skládku plasty, sklem a jinými často využitelnými surovinami,“ uzavřel starosta.