To v současné době provozuje kraj, budova je města. Kraj navrhuje, že budovu, jež je v havarijním stavu, převezme a opraví, kolínští radní předkládají zastupitelům návrh, aby město budovu kraji nedalo a samo převzalo zřizovatelská práva (a povinnosti) nad gymnáziem jako školou.

Letos město oslovilo kraj s návrhem rapidního zvýšení nájemného (ze symbolické jedné koruny na takřka milion korun).

„Navrhovali jsme komerční nájemné, z něhož by tři čtvrtiny garantovaně šly zpět do budovy. Kraj návrh odmítl. Tím nás trochu překvapil, protože v jiných městech nájemní smlouvy za komerční nájemné existují,“ komentoval starosta Vít Rakušan s tím, že radní by samozřejmě nejraději viděli svou variantu (tedy onen takřka milion).

„Ale když ji kraj odmítl, nebudeme zabejčeně prosazovat své, proto jsme se zabývali třemi variantami, které pan hejtman navrhl. Rada se přiklonila k variantě převzít zřizovatelská práva gymnázia pod sebe,“ řekl starosta.

Ročně podle starostových slov stojí provoz gymnázia 3,5 milionu korun. „Nechceme se historického majetku města zbavovat. Je to majetek v účetní hodnotě 60 milionů korun. Řádný hospodář se takového majetku nezbavuje,“ říká starosta Rakušan

„Konec konců, za několik roků by se mohlo stát, že by gymnázium najednou, pokud by budova nebyla v majetku města, bylo někde jinde a kraj by budovu gymnázia využíval k nějakým svým vlastním účelům. To je prostě všechno možné. My chceme garantovat gymnázium v Kolíně v této historické budově, kdy vždycky bylo, a myslíme se, že toto nejlépe zaručíme (tj. klid studentům i učitelům) tím, že převezmeme provozovatelská práva a povinnosti nad touto školou. Tím zajistíme chod gymnázia, to, že zůstane v této budově, a my už si s managementem školy vyjednáme, za jakých podmínek ji budeme provozovat, jaké opravy je třeba udělat a v jaké časové následnosti. Skutečně vycházíme ze tří variant, které nám pan hejtman navrhl, a uvidíme, jak se k tomu kraj postaví,“ říká starosta s tím, že peníze na aktuální opravy, což je především kanalizace, město najde každopádně.
„To je havarijní stav, jde to i do rozpočtového opatření do zastupitelstva,“ dodává.

Oprava kanalizace a topení by měly letos stát zhruba 1,7 milionu korun. „Nešťastná věc je to, že pokud kraj provozoval školu a budova byla naše, těžko se sahalo na dotace. Domníváme se, že pokud bude jednoznačně dán zřizovatel školy a bude i stejný majitel nemovitosti, dotační peníze seženeme,“ dodal starosta.

Kraj by s ohledem na budoucnost školy raději viděl, kdyby mu město budovu převedlo. „Jde o objekt ve velmi špatném stavu a víme, že Kolín je extrémně zadlužený, takže nebude mít dalších 20 let skoro na nic. Mimo to, aby panu starostovi dával mimořádné odměny. Když jsem to četl v novinách, úplně mě to šokovalo. Něco takového na kraji vůbec neexistuje. Já mám taky stejně jako radní ze zákona zafixovaný plat a u nás je nemyslitelné, abychom si schvalovali dary. Přitom bychom to taky tak mohli dělat. Ale je to absurdní. Spíš jsem zvyklý, že já dávám dary na charitativní věci, projekty různých města a obcí. V Kolíně je to zvláštní přístup,“ komentoval hejtman David Rath s tím, že kraj je připravený na budovu kolínského gymnázia v příštím a přespříštím roce uvolnit peníze a zahájit rekonstrukci.

„Čili v horizontu jednoho a půl roku může být kolínské gymnázium komplexně přestavěno, což budova potřebuje. Město Kolín pořád přešlapuje, váhá, má pocit, že má úžasný majetek, ale k čemu je vám chalupa, když vám za chvíli spadne na hlavu, když nemáte na její opravy? Takže jsme městu nabídli druhou variantu, že když jsou tedy tak šikovní, tak ať si gymnázium vezmou a starají se o něj kompletně sami. Myslím ale, že pro gymnázium by bylo nejlepší, kdyby se kompletně dostalo pod kraj,“ soudí hejtman.

„A že jde o majetek v účetní hodnotě 60 milionů? Pro kraj je to spíše danajský dar. Považuji to spíše za náš příspěvek Kolínu a téměř kulturně humanistický čin pro záchranu této budovy. Kraj by se určitě obešel bez toho, aby do ní musel investovat 70 milionů. Historická hodnota budovy je obrovská, ale tržní je nulová. Je to budova školy. Byla budována jako škola, je tam škola. Město si myslí, že budova je tržní cenou velmi hodnotná, ale kdo by ji za tržní cenu koupil? Myslím, že v této republice byste nenašli nikoho, kdo by za ni utratil byť korunu, protože by dalších 70 milionů by do ní musel investovat. Jak by mu to ta škola vrátila? Ani za sto let… Toto musí dělat veřejný sektor a je s podivem, že město Kolín tuto poměrně velkorysou nabídku kraje ještě nepřijalo. Městu Kolín vytrháváme trn z paty. Jenže když někomu děláte dobrodiní, stává se, že dotyčný má ještě pocit, že my bychom měli být vděční, že budovu dostaneme,“ uzavřel.

Vedoucí odboru kultury a školství krajského úřadu Klára Zubíková připomněla historický význam budovy kolínského gymnázia. „ V době svého vzniku byla spolu s budovanou nemocnicí jakýmsi zahradním městem Kolína. Z hlediska památkové péče je její oprava skutečně nevyhnutelná s ohledem na kulturní dědictví,“ dodala.

Budova kolínského gymnázia

Výjimečná architektura školy, postavená v letech 1923–25 podle plánů arch. Jana Mayera a Viléma Kvasničky (v letech 1907–10 spolužáci Jana Kotěry na pražské Uměleckoprůmyslové škole) původně jako obchodní akademie. Konstruktivně pojatá stavba, kde z nejvyššího středního traktu vyrůstá odlehčená věž, ozdobená čtyřmi legionářskými puškami. Zadnímu průčelí dominuje byt ředitele a školníka, průčelí zdobí alegorická figurální sgrafita navržená Ferdinandem Rubešem, znázorňující průmysl, obchod a peněžnictví. (zdroj: www.cestyapamatky.cz)