VYBRAT REGION
Zavřít mapu

FOTO, VIDEO: Kouřimský skanzen se otevřel veřejnosti

Kouřim – Teplé, slunečné počasí bez původně avizovaných bouřek provázelo v sobotu slavnostní otevření skanzenu po první etapě dostavby, která trvala celé dva roky.

31.7.2016
SDÍLEJ:

Slavnostní otevření kouřimského skanzenu po první etapě dostavby, 30. červenec 2016Foto: DENÍK/ Jana Martinková

Do Kouřimi se při této příležitosti sjely stovky lidí, při stříhání pásky před jednou z nově vybudovaných usedlostí byla doslova hlava na hlavě. Přijeli lidé z širokého okolí, rodiny s dětmi i senioři, milovníci historie i krásné romantiky, kterou skanzen skýtá.

Příchozí vítaly chalupy oděné do slavnostního hávu květinových řetězů, s chlebem a solí a výtečnými koláči v rukou šli návštěvníkům vstříc zaměstnanci muzea a baráčníci v dobových kostýmech a krojích, ke všemu vyhrávala lidová muzika.

Všechny přivítal a historii skanzenu a průběh dostavby shrnul Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea v Kolíně, pod jehož křídla kouřimský skanzen spadá.

Podruhé během tří dnů zavítal do skanzenu také Miloš Petera, hejtman Středočeského kraje, který je zřizovatelem muzea. „Jsem rád, že se tu sešlo tolik lidí, že to lidi zajímá, což nás utvrzuje v přesvědčení, že rozhodnutí investovat do tohoto projektu bylo správné," uvedl Miloš Petera s tím, že už nyní je třeba myslet na druhou etapu dostavby.

„V depozitářích jsou další objekty, je to pro nás závazek. Situaci nám trochu komplikuje fakt, že už to nepůjde z evropských peněz. Ale budeme hledat jiné zdroje a věřím, že ekonomika tak, jak se dnes vyvíjí, umožní investovat i do památek. Když je konjunktura, na památky zdroje jsou, při recesi se první vyškrtávají peníze na památky," poznamenal hejtman.

„Jsem rád, že se dostavba podařila tak, aby bylo možné čerpat na ni z programu pro období 2007 – 2013," připomněl ředitel Regionální rady regionu soudržnosti střední Čechy Václav Chytil.

„Bude následovat druhá etapa, jejíž způsob financování je dnes otevřený. Programovací období 2014 – 2020 spíše nedovolí, než dovolí žádat o dotace na tyto účely, nicméně úkolem pro kraj a spolupracující instituce je, aby způsob financování i takovýchto staveb nalezly," řekl Václav Chytil a popřál všem návštěvníkům hodně pěkných chvil strávených v krásném skanzenu.

Jedny z nůžek na slavnostní přestřižení pásky byly připravené také pro starostku Kouřimi Zuzanu Čihákovou. „Naši hodní, milí a Kouřimi naklonění, dámy a pánové, milé děti," přivítala všechny přítomné a popřála krásné odpoledne vonící historií.

Té si příchozí užili vrchovatě spolu s dobrým občerstvením, veselou muzikou, ukázkami lidových řemesel či dílničkami pro děti, které muzeum umístilo zejména do nově vybudovaných objektů, v nichž zatím není instalovaný všechen mobiliář, protože původními, klasickými metodami stavěné chalupy dosud vysychají, což by historickému mobiliáři evidentně nesvědčilo. Doplňovat se tedy bude postupně.

Už nyní je ho však v kouřimském skanzenu opravdu požehnaně a jedná se navíc mnohdy o velmi cenné kousky či celé soubory nábytku. Kromě výstavby nových objektů, úprav cest a sítí nebo také rekonstrukce stávajících chalup byla ve skanzenu provedena i reinstalace interiérů, takže návštěvníci najdou expozice ve zcela jiné podobě, než byli zvyklí.

Skanzen byl založen v roce 1972 jako záchrana pro památky lidové architektury ze zátopového území Želivky.

„Tehdy se zamýšlelo, že bude zaměřen regionálně. Byla zpracovaná koncepce, která zahrnovala nejen oblast Posázaví, ale i objekty z pomezí středních a jižních Čech, z Podblanicka, Voticka apod. Nicméně už po otevření skanzenu v roce 1976 se záměr změnil a byla vytvořena naprosto megalomanská koncepce, která měla snahu z kouřimského muzea udělat muzeum lidových staveb z celého území Čech i Moravy," uvedl ředitel Vladimír Rišlink.

V duchu této koncepce sem byly přenášeny další objekty například z Rakovnicka, z Podkrkonoší, ze severních Čech a dalších míst. Z nich se ale podařila postavit jen část. Výstavba skanzenu probíhala do přelomu 80. a 90. let, kdy byl postaven na dlouhou dobu poslední objekt, dům z Jílového – Kamenné u Děčína. V roce 1992 přišla restituce, v níž byla vydána podstatná část pozemků pod skanzenem. Nebylo tedy možné pokračovat se stavbou. Dalších 20 let skanzen co do výstavby stagnoval, na druhou stranu zde vzniklo mnoho dnes už tradičních národopisných pořadů, které se těší obrovskému zájmu veřejnosti.

Teprve v roce 2012, po 20 letech soudů, které stály mnoho času, nervů a peněz, se pozemky v restituci vydaly a s majitelem byla uzavřena nájemní smlouva na dobu existence muzea. To umožnilo přistoupit k první etapě dostavby, jejíž výsledek mohou od soboty vidět všichni příchozí.

V současné době ve skanzenu najdete 14 větších památek lidové architektury z oblasti středních, východních a severních Čech. Na nově vzniklé návsi najdete především objekty ze středních Čech. Jsou tam tři usedlosti – z Podbrdska, z povodí Berounky a ze středního Polabí. Její chalupa bude sloužit při národopisných pořadech, v její světnici je i nádherná funkční chlebová pec a kachlový sporák.

Kromě toho ve skanzenu stojí dvě tak trochu solitérní stavby, které by se časem měly stát součástí usedlostí. Je to kovárna ze Starého Bydžova, jedna z posledních roubených kováren v Čechách, kterou by měla doplnit ještě jedna polabská usedlost, a velmi unikátní polygonální stodola z Durdic, která by se měla do budoucna stát základem usedlosti z Podblanicka.

Prohlédnout si můžete také například usedlost z Podkrkonoší, kterou tvoří rychta z Bradlecké Lhoty a stodola ze Želejova, na horním konci skanzenu stojí zatím jedna stavba ze severních Čech – dům z Jílového. Ve vstupní části naopak vidíte skupiny staveb z Posázaví, ze zátopového území Želivky.

Ve statku z Týřovic najdete expozici školy. Jedna místnost v domě byla skutečně v 19. století pronajímána pro potřeby týřovické školy. Najdete tam dobové interiéry v podobě, jak byly obývány majitelem statku v 19. století, a v jedné z komor velmi pěknou expozici lidového nábytku ze sbírek muzea. Opravdu krásný a velmi cenný soubor malovaného nábytku nejen z Podkrkonoší, ale i z Polabí je k vidění v rychtě z Bradlecké Lhoty.

Usedlost z Podbrdska tvoří rychta a hospoda ze Strašic na Rokycansku a naproti unikátní špýchar z Kornatic z konce 18. století. „Má konstrukci roubené klenby. To znamená, že roubené stěny špýcharu přecházejí do jeho stropu, na kterém je položený jen lehký krov s došky a celé omazané hlínou. V případě požáru se hořící došky daly ze střechy hákem strhnout, a zachránit tak stavbu a celou úrodu v ní," vysvětlil Vladimír Rišlink velmi praktický a důmyslný systém staveb našich předků.

Blíže nevzpomenout nelze ani stodoly. Například stodola ze Želejova, která původně stála uprostřed skanzenu, byla přesunuta na jiné, příhodnější místo a současně prošla generální rekonstrukcí. Skanzen se může pyšnit i stodolou z Durdic u Votic z roku 1648. Je to nejstarší zachovalá roubená mnohoboká stodola v Čechách.

Autor: Jana Martinková

31.7.2016
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Šafránková si užívá chvilku volna.

Kateřina Šafránková se představí na Velké ceně Kolína

Pokuty. Ilustrační foto.

KRIMI MIX: Narkomani ze severu hledali útočiště v Kolíně

Tipy na kulturní akce. Kam vyrazíte?

Kolínsko - Přinášíme vám přehled kulturních akcí na Kolínsku. Vyberete si i vy, kam se podíváte?

Přejezd Na Šanghaj otevřeli

Velký Osek - Od včerejšího dne je opět otevřený železniční přejezd ve Velkém Oseku do čtvrtě Na Šanghaji. Uzavírka tohoto přejezdu však místní čeká ještě jednou. A to od 21. září do 28. září.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Voda v rybnících je stále dobrá

Kolínsko - Zatímco v některých částech Středočeského kraje se lidé kvůli sinicím a a jakosti vody nemohou koupat ve vodních nádržích, na Kolínsku je voda většinou vhodná ke koupání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení