VYBERTE SI REGION

FOTO: V Dobřichově otevřeli naučnou stezku Markomanů

Dobřichov – S jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť seznamuje příchozí nově vybudovaná naučná stezka Markomanů – významných válečníků antického germánského kmene. Návrší Pičhora na okraji obce se stalo místem jejich posledního odpočinku zhruba před dvěma tisíci lety.

9.10.2014
SDÍLEJ:

Ze slavnostní otevření nové naučné stezky Markomanů v DobřichověAutor: DENÍK/ Jana Martinková

Při slavnostním otevření, které zahájil starosta obce Milan Jícha poděkováním všem, kteří projekt podpořili, se několik desítek účastníků vydalo ze středu obce až na návrší podél informačních tabulí věnovaných nejen archeologickému nalezišti, ale i historii Dobřichova.

„Dobřichov patří mezi obce, které generace archeologů znají jako jednu z nejvýznamnějších lokalit pro dobu římskou, a to hned dvěma pohřebišti. A právě tomu jednomu na Pičhoře je věnována nová naučná stezka," vysvětlil Zdeněk Beneš archeolog z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.

„Době římské, tedy době prvních čtyř století našeho letopočtu, kdy u nás žili antičtí Germáni, není, co se týká naučných stezek, věnováno téměř nic. Proto jsme se rozhodli trochu rozšoupnout a ve spolupráci s Národním muzeem a s muzeem v Pardubicích jsme se pokusili toto období přiblížit," dodal.

Na tabulích mezi texty příchozí naleznou i QR kódy, přes které se dostanou na podpůrný web, kde jsou další informace, fotografie i video, jak na Pičhoře kopal profesor Josef Ladislav Píč.

Stezka pojednává i o počátcích archeologie, tedy přelomu 19. a 20. století, kdy profesionálních archeologů bylo, co by na prstech jedné ruky spočítal. „Jeden z těch pro Čechy nejvýznamnějších, právě profesor Píč, se na výzkumu pohřebiště na Pičhoře intenzívně zabýval, uvedl ho do evropské literatury a učinil z něj lokalitu, kterou znají všichni evropští archeologové, kteří se dobou římskou zabývají," připomněl Zdeněk Beneš.

Markomani, kteří tam pohřbívali, patrně žili na sídlištích podél toku Výrovky. „Archeologická naleziště se podél něj jako perličky vinou až po soutok s Labem," dodal archeolog.

Módní přehlídka válečnického kmene Markomanů
Jak vypadali obávaní Germáni obývající naše území zhruba v 1. století našeho letopočtu, popsala Kristýna Urbanová z Národního muzea.

Muži

Ze slavnostní otevření nové naučné stezky Markomanů v DobřichověGermánští válečníci, ti, kteří našli svůj hrob na Pičhoře u Dobřichova, vypadali za života od pohledu opravdu velmi hrozivě.

Aby byli ještě hrozivější, podle římských pramenů víme, že si vysoko vyvazovali a vyčesávali vlasy. Tím hrozili svému nepříteli. Česali si vlasy i na stranu do uzle.

Na sobě nosili tuniky různých střihů – s krátkými i delšími rukávy, prostřižené a na bocích sešněrované i nešněrované. Oděv byl opravdu variabilní. Nezbytnou součástí oděvu byly pláště. Velké rozměrné vlněné pláště se střapci spínané jednou sponou. To byl typický odznak válečníka. I spony měly různé tvary a velikosti. Každý dle svého vkusu mohl se dozdobiti. Kalhoty nebyly střiženy tak, jak je známe dnes. Měly velké klíny vepředu, po stranách i vzadu.

Válečníci nazouvali koženou obuv, která mohla být doplněná vlněnými nebo lněnými onucemi.
Důležitou součástí oděvy byly také kožené opasky ozdobené železnými a bronzovými přaskami. I ty byly pobité ozdobami z bronzu či železa. Na ně se mohly zavěšovat váčky případně nože.

A co by to bylo za válečníka, kdyby neměl kopí. Každý germánský válečník ho měl, spolu s ním pak na obranu štíty, které mohly být různě tvarované s železnými puklicemi. Když došlo na boj z blízka, tasili germánští bojovníci své jednosečné meče. Nebo nože.

Vznešené ženy

Ze slavnostní otevření nové naučné stezky Markomanů v DobřichověVznešené ženy germánského kmene nosily rozměrné vlněné šaty, které byly na ramenou spínány ozdobnými bronzovými sponami. Zdobit se mohly i náhrdelníky ze skleněných korálků, a to buď jednoduchého tvaru i krásně profilovaných.

Nezbytně nutným doplňkem vznešené dámy byl plášť, taktéž tkaný z nejjemnější vlny, a rozměrná rouška zakrývající hlavu.

Vznešené dámy trávily svůj čas především přípravou ovčí vlny na jemnou nit ke spřádání. Dělo se tak pomocí ručního vřetene. Utkané látky pak sešívaly jehlami, které uchovávaly v krásně vyřezávaných jehelníčcích.

Jeden takový krásný jehelníček se našel i při archeologickém výzkumu právě na Pičhoře.

Chudší ženy, děti

Ze slavnostní otevření nové naučné stezky Markomanů v DobřichověŽeny, které nebyly až tak majetné, si spony na svém oděvu dovolit nemohly. Proto měly jednoduchou halenu a dlouhou sukni. Samozřejmě pléd byl nezbytností, protože by v zimě jednoduše umrzly.

Děti se oblékaly podobně jako dospělí. Například malý chlapečci mívali tuniku ozdobenou sponkou, přepásanou opaskem, na kterém visely amulety proti uštknutí.

Nožičky měl omotané onucemi a na nich vlněné botičky. I on měl pláštík s krásnou kapucí.
Jako hračky dětem soužily buď chřestítka nebo různé káči, se kterými si děti hrají ještě dnes.

Autor: Jana Martinková

Místo události:
9.10.2014
SDÍLEJ:

Kuba Ryba: Každý léto máme víc a víc koncertů, spoustu jich musíme odříkat

Kolínsko - Kuba Ryba z Rybiček 48 v rozhovoru prozradil, kam jezdí na dovolenou, nebo jak vznikla spolupráce s Pekařem. Hovořili jsme také o koncertech 1000eré díky.

Slavný Golem se po historických slavnostech zabydlel na Kolínsku

Kolín – Největší atrakcí historických slavností, které už počtvrté uspořádala na Kmochově ostrově skupina historického šermu a dobové hudby Páni z Kolína, byl víc než čtyři metry vysoký Golem. Fotily se s ním stovky dětí i dospělých. Není také divu, protože hned tak brzy zase k vidění zcela jistě nebude.

Vítězka ankety Miminko roku převzala ceny

Kolín - Pro výhru a velké gratulace si do redakce Kolínského deníku přišla, přesněji řečeno byla přinesena, vítězka naší ankety Miminko roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies