Rozmístění dřevěných interaktivních tabulí a ostatních herních prvků mezi vzrostlé stromy naláká děti (při slavnostním otevření veřejnost i rodiče) na výlet do přírody a pomůže jim seznámit se s okolní přírodou a zejména zpříjemní výuku.

„Stezka neobsahuje jen prvky naučné a výtvarné, ale i vtipné, ekologické a hlavně hravé. Dřevěné tabule, labyrint, balanční plot v podobě hada, houby, vláček i nádraží jsou prvky souznějící s přírodou a okolním přirozeným prostředím, jelikož zahrada školky plynule navazuje na pečecký park," popsala vedoucí odboru správy majetku města a bytového hospodářství Věra Růžičková.

Otočné tabule, které by se opravdu daly nazvat interaktivní, byť nejsou interaktivními ve smyslu, jak je známe ze školních tříd, i labyrint sdělují zábavnou a prožitkovou formou zajímavosti z okolní přírody živočišné i rostlinné a možnosti její ochrany. Dále pak podněcují dětskou fantazii prostřednictvím pohádky a líbí se i dospělým.

„Školní naučná stezka má celkem 10 zastavení. Skládá se z funkčního vláčku se dvěma vagonky, nádraží, balančního plotu – hada, labyrintu s vyřezanými motivy pohádek a zkreslujícími zrcadlovými tabulemi, interaktivních tabulí, kde se děti hravou formou seznámí se stopami zvířat, s druhy ptactva, které zde přezimuje, s krmítky a ptactvem, které odlétá do teplých krajin, s potravou a mláďaty jednotlivých zvířat. Tabule jsou též doplněny písmenky a číslicemi s obrázky pro předškolní děti," doplnila Věra Růžičková.

Součástí stavebních prací je také odstranění starých kovových herních prvků, které provede partner projektu – myslivecké sdružení. Dále pak srovnání terénu s vysetím zhruba 800 čtverečních metrů trávy pro možnost hraní míčových her, zasazení keřů a stromů atd.

„Zapojení zahrady do každoročních akcí Den města a Jede, jede mašinka zkvalitní a vhodně rozšíří aktivity těchto dní. Zahradu tak budou moci využívat děti a jejich rodiče i mimo školní dny a dále též hendikepovaní – neslyšící a vozíčkáři," připomněla vedoucí odboru.

„Naší snahou je zapojení do projektu co možná nejvíce obyvatel, kteří zde žijí, jejich možného spolupůsobení na místo, kde žijí a vytváření si trvalého pouta k domovu. Proto bylo třešničkou projektu zhotovení dřevěné sochy výra. Výr znázorňuje zvíře, které zde žije, i řeku Výrovku proplétající se regionem a v neposlední řadě i znak Pečeckého regionu," dodala Věra Růžičková.

Umělecký truhlář Martin Holub z Horních Chvatlin na nápadité podklady zpracované architektkou Michaelou Kuželovou vyrobil úžasné, originální dřevěné herní prvky, které opravdu nikde jinde nemají. „Jiří Kapr dosázel zeleň dvěma smrky omorika, doplnil okolo oplocení barevně kvetoucí živé ploty a popínavé rostliny, různé druhy plaménků a také byl vyrovnám prostor pro hraní míčových her a zhotoven kopeček pro sáňkování," připomněla Věra Růžičková.