Moderování se věnuje už tři roky a na pomyslné pažbě má spoustu zářezů z různých akcí, které uváděla. A pokud se aspoň trochu zajímáte o kolínské nejen kulturní dění, je celkem velká šance, že jste na ni narazili. Dámy a pánové, Denisa Mokřížová, moderátorka. Seznamte se!

Jste hlasatelka, moderátorka, hosteska – vynechal jsem něco?
Já bych řekla, že jsem hlavně studentka gymnázia. Moderování je zatím takový koníček, kterému se jednou chci věnovat profesionálně. Zatím se rozhoduji, jestli se po gymnáziu budu věnovat žurnalistice nebo právničině.

Novinářka nebo právnička? To je celkem široký rozptyl zájmů.
Možná to tak vypadá, ale právník nemá využití pouze v oborech kolem justice, ale i v běžném životě v mnoha oblastech.

Když jsme u té novinařiny – co vás na ní okouzlilo?
Mě okouzlila komunikace, když jsem se zúčastnila soutěže mladý Démosthenes. Zvítězila jsem v krajském kole a zjistila jsem, že se mi to líbí. Od té doby jsem sledovala moderátory v televizi a řekla jsem si, že by mě taková práce bavila také.

Kolíňáci vás mohli vidět na různých plesech nebo dalších kulturních akcích. Jak jste se k tomu dostala?
Hledala jsem na internetu kroužek, který by nějak souvisel s rétorikou. A narazila jsem na moderátora Luboše Votroubka, který v Domu dětí a mládeže v Kolíně takový kroužek vedl. Tak jsem se přihlásila.

Jste nervózní, když něco moderujete, nebo jste, jak se říká, ostřílená?
Řekla bych, že když člověk nemá trému nebo není nervózní, tak svoji práci nedělá dobře. Každý člověk by se měl obávat toho, co by mohlo nastat. Tréma mi pomáhá předejít nehodě, že se přeřeknu nebo poruším scénář.

Co na to říkají rodiče? Podporují vás nebo to nepovažují za dobrý způsob, jak si třeba jednou vydělat na chleba?
Rodiče mě samozřejmě podporují, ale spíše mě směrují, abych se zatím věnovala hlavně škole.

Jak to všechno stíháte?
Je to časově hodně náročné, do toho jsem ještě měla autoškolu, brigádu, ale myslím, že se to dá všechno zvládnout.

Jak se odreagujete, jak regenerujete síly? Máte nějaký tajný recept, jak se vzpamatovat ze shonu?
Nejlepší recept proti únavě je určitě spánek, ráda dlouho spím (směje se).

Jak často se vám podaří dobře se vyspat?
Obvykle to doháním o víkendu, to zvládnu klidně i dvanáct hodin (směje se). Ale já jsem taková sova, chodím pozdě spát, ale ráno se mi špatně vstává. S ranním vstáváním si moc nerozumím.

Moderátor i hostesky musí hezky vypadat. Jak se udržujete v kondici?
Dříve jsem dělala závodně atletiku, ale kvůli zdravotnímu stavu jsem toho musela nechat. Teď chodím cvičit třeba na alpinning, jednou týdně vyrazím běhat.

Máte nějaké moderátorské vzory?
Určitě, obdivuji třeba moderátorku televizních zpráv Janu Adámkovou.

Vždycky mě zajímala jedna věc: něco moderujete a přeřeknete se. Co vám v ten moment probleskne hlavou?
Přeřeknutí není až tak nic špatného, občas se to přihodí každému. Průšvih to vyloženě není, člověk se opraví a pokračuje. Pokud se nepovyšuje nad diváky a nedělá ze sebe důležitou osobu, tak to diváci prominou.

Kdyby za vámi někdo přišel a ptal se, jestli byste mu tuhle práci doporučila, co byste řekla?
Určitě to není práce pro každého. Kdo se tomu chce věnovat, tak musí mít svoji vlastní osobnost.

Co to znamená? Je to charisma, osobní magie?
Z moderátora musí vycházet určité charisma, to ano. Musí se řídit hlavně sám sebou, nesmí se moc nechat ovlivnit ostatními lidmi. A nesmí se bát vystupovat před lidmi. Pokud to splňuje, pak bych mu to určitě doporučila.