VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Člověk musí mít režim a povinnosti. Jakmile v parku krmí vrabce, je to konec

Kolín /ROZHOVOR/ - Senátní volby neskončily pro Pavla Lebedu dobře, svůj senátorský post za obvod 42 neobhájil. „Byl to debakl, co si budeme říkat," svěřil se nám před rozhovorem.

26.10.2014
SDÍLEJ:

Bývalý senátor a kolínský zastupitel Pavel Lebeda.Foto: Archiv Pavla Lebedy

Politiku tak opouští velmi výrazná osoba kromě senátorského postu byl také kolínským zastupitelem, v minulém období za stranu ČSSD.

Zároveň ale říká, že cítí úlevu, předvolební tlak opadl. Rozmýšlí se, co dál. Nejprve chvilka volna a užívání si podzimu na chatě. A potom? To se teprve uvidí. Možná využije nabídky sloužit jako anesteziolog v nemocnici mimo Kolín.

Bude mu chybět politika? Jak vzpomíná na časy, než se stal full-time senátorem, jak poznamenal? Nejen na to jsme se Pavla Lebedy ptali v našem rozhovoru.

Zmínil jste se, že po volbách cítíte úlevu.

To v každém případě.

Jste v politice ale značně dlouho. Nezvykl jste si už na ten tlak?

Samozřejmě zvykl. Bude se mi po tom stýskat, je to jako droga, když zastáváte názory, máte platformu na jejich prezentaci, můžete s nimi soutěžit a navíc proniknete do podhoubí politiky. Ale úleva je hlavně toho napětí, které jsem vnímal před a při volbách ty tlaky, osočování, ať už z jakékoliv strany.

Byl jste výraznou osobou v politice, a to nejen na komunální úrovni, ale také v senátu. Nebude vám to chybět? Co budete teď dělat?

To je problém, manželka mi radí, abych udělal tlustou čáru, zrušil webovky, Facebook. Ale asi mi to nedá, budou mě svrbět ruce, asi se nezdržím.

V kolínském zastupitelstvu jste byl za ČSSD, kde jste byl jedním z pár skutečně aktivních členů opozice, například vedle Karla Molnára, Lubomíra Nymburského nebo třeba Petra Chudomela. Jak z pozice zastupitele hodnotíte výsledek komunálních voleb?

Myslím, že co se týká ČSSD, tak tam bylo moc mladých lidí, proto kandidátka oslovila málo lidí. Nakonec vykřížkovali Karla Molnára, který je člověk s životními zkušenostmi.

Co říkáte na senátní volby?

Z mého pohledu to pro mě byl debakl, co si budeme povídat. Voliči nečekaně nehlasovali pro lidi, ale volili stranicky. Podívejte se na některé kandidáty, jejichž jména nikdy nikdo neslyšel nebudu jmenovat. Ale protože za nimi stála významná politická strana či hnutí, tak jim lidé hlasy házeli.

Je ale zajímavé, že zatímco ODS v Kolíně v komunálkách neuspěla, její kandidát Milan Rak se dostal do druhého kola senátek.

To je zajímavé, to ano. Doktor Milan Rak měl bombastickou kampaň, měl hezký plakát, oproti tomu mému nepovedenému. Byl tam hezky vyfocený, prezentoval se jako zkušený lékař, to zabírá. Obecně profese lékaře je dobře volitelná, ale já jsem asi ta výjimka, že to tak vždy být nemusí.

Rozhodují podle vás politické programy, nebo to je dnes pouze o marketingu?

Řeknu to na senátní volby v první řadě šlo o voličský subjekt, osobnosti v něm nehrály roli. Potom jde o kampaň, ta moje byla v podstatě neviditelná. A co se týká programu, myslím si, že ten téměř nerozhodoval kandidáti slibovali, co všechno udělají pro region, což je nesmysl, protože zákonodárce k regionu nemá vazbu a nemá to v popisu práce.

Třeba kandidáti mysleli určitou formu přímluvy.

To ano, senátor může pomoci, když má vazbu na spřízněný politický subjekt například na kraji, ve vládě, nebo může shánět konexe. Ale přímé vměšování, třeba že vybuduje infrastrukturu, to prostě nejde, taková možnost není. Spousta lidí nechápe rozdělení moci ve státě na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Ptají se, co člověk udělal pro Kolín ale vysvětlujte jim, že senát je zákonodárný a žádnou výkonnou pravomoc senátor prostě nemá.

Co máte v plánu teď? Zmínil jste, že si chcete užít podzim na chatě…

Teď mám pauzu, potom nevím. Dostal jsem určitou nabídku z mimokolínské nemocnice, abych působil jako anesteziolog, dělal jsem to celý život. I když jsem to pár let nedělal a každý obor se vyvíjí, tak o tom uvažuji. Nenastoupil bych na full-time, jak se teď říká, ale třeba jenom občas na víkendovou službu. Žena mě do toho tlačí, ale mám soudnost, musel bych se na to připravit.

Co tím myslíte?

Člověk za těch deset let ledasco zapomene, i když základní postupy zůstávají. Jsou nové přístroje, může být jiné značení. Ale určitě by se dalo do toho dostat.

Nestýskalo se vám po lékařství, když jste nastupoval do pozice senátora?

Zamáčkl jsem slzu. To víte, když celý život něco děláte a nechci se chválit snad ne úplně špatně, ty úspěchy vás hřejí. Když i po letech přijdou lidé a řeknou, že jste jim zachránil dědečka, vnučku… Ale jak jsem říkal, mám hýždě jedny a nechci sedět na více židlích, nezdá se mi to správné.

Proč se nedalo stihnout oboje?

V době těsně po zvolení jsem byl lékař záchranky, kde si musíte rozepsat na měsíc a půl služby. A najednou dva týdny předtím svolali mimořádnou konferenci, plénum, schůzi některého výboru nebo komise a co se službou? Měnil jsem si to s některými lékaři, ti ale měli své plány. Tak jsem si řekl, že raději budu dělat jen jednu věc.

Je vám 74 let, přesto jste hodně vitální. Jak to děláte?

Tajemství je částečně asi v genetice. Co je ale věk kalendářní a co genetický, to by byla celá přednáška. Kalendářní, ten je jasný, tam vezmete datum narození a spočítáte si to. Biologický je o tom, že jsou lidé, kterým je 85 let, ale vedou vědecké ústavy, publikují, přednáší, cestují. Můj tatínek zemřel nedávno ve věku 102 roky a pracoval do svých 88 let, a to ještě za prací dojížděl. Ve vlaku hrál karty s jemu podobnými chlapy. Kdyby zjistil, že jdu v 74 letech do důchodu, tak by mi řekl: „Člověče, takovej mladej?"

Máte nějakou radu, jak se udržet? Kolikrát to muži, lidově řečeno, zabalí po padesátce, šedesátce, přestanou se snažit…

Musím říct, že určité povinnosti a režim, který člověk má, ho v určitém smyslu udrží. Něco musíte dělat, mít povinnosti. Trochu se toho bojím jít do parku, sednout si na lavičku a krmit vrabce, to je hotovo. Jakmile máte co dělat, něco nosíte v hlavě, o tom to je. Psychika by se rozhodně neměla zanedbávat. Řešil jsem to celý život a budu muset zase trochu začít.

Chtěl jsem se zeptat na vaše vzpomínky na práci u záchranky, musela to být hodně adrenalinová záležitost. Na co vzpomínáte?

Teď mě napadla jedna trochu legrační, i když u toho tekla krev. Bylo to před jedním holičstvím. Ten den byl hrozný vítr, který mlátil otevřeným oknem tak, až se vysypalo. Pod ním šel člověk a padající střepy ho zasáhly na tváři na krku. Nebyly to hluboké řezné rány, ale krev tekla. Vyběhly mu na pomoc dvě dámy z toho holičství, než zavolaly záchranku, tak mu rány ovázaly tím bílým hadrem, co se dává přes lidi, když se jdou nechat ostříhat. Když jsme přijeli, tak jsem si fakt říkal, že to je pro to holičství reklama že tam asi narváno nebude.

Jak dlouho jste vlastně byl u záchranky?

Byl jsem primář ARO, pod tímto oddělením se záchranka celá léta provozovala, než byla samostatný útvar, výjezdů jsem se zúčastňoval i jako primář. Poté, co mě zbavili funkce primáře, jsem asi měsíc nic nedělal, protože jsem byl v důchodovém věku. Ale pak přišla nabídka na záchranku postupy jsem měl zmáknuté, protože jsou základní, to bylo asi v roce 2003. Krátce poté mě ustanovili šéfem okresního střediska záchranné služby. Byl jsem tam do roku 2008, kdy jsem byl zvolen do senátu.

Jak jste odchod prožíval?

Bylo mi to líto a jsou to okamžiky, na které nezapomenete. Záchranka je o tom, že stokrát jedete k nějaké banalitě, kolikrát toho lidé zneužívají, protože chtějí dostat svého příbuzného do nemocnice, případně někdo tak chce upozornit na svůj zdravotní stav, když se dožaduje invalidního důchodu. A pak jsou ale zásahy, kdy člověk musí jednat a jde o vteřiny, kdy si musíte počínat naprosto profesionálně, jinak to je špatně.

Ovlivnil vás takový stresující obor i v dalším životě, lidově řečeno, rychle přemýšlet na nohou?

Rychle přemýšlet a konat určitě. Moje medicínská kariéra nebyla o tom, že je tu nemoc, nasadíme nějaké prášky a čekáme týden, jestli to zabere, a když ne, tak zkusíme jiný prášek. Nebo nějaké pupínky namažeme mastičkou a pozorujeme. Člověk musel konat a hned viděl výsledek. Práce se mi líbila, záchranka mi vyhovovala. To se týká i života na otálení a přešlapování jsem nebyl, v politickém životě taky ne. Ale člověk si tím nadělá spoustu nepřátel.

Autor: Jakub Šťástka

26.10.2014
SDÍLEJ:
Škoda 110 R.
AUTOMIX.CZ
13

Škoda zvažuje sporťák inspirovaný legendárním "erkem". Jak by mohl vypadat?

Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš
8

Rozpočet 2018 přinese růst důchodů, platů a dávek, ale i schodek 50 miliard

Kulturní přehled z Kolínska. Přinášíme vám tipy, kam vyrazit

Kolínsko - Už tušíte, kam vyrazíte za kulturou?

Vesnice v kraji se uchází o titul, Kolínsko ale chybí

Kolínsko - Po třiadvacáté letos vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj soutěž Vesnice roku. Jejím cílem je nejen povzbudit obyvatele venkova k aktivitě při rozvoji svého domova, ale také upozornit na význam venkova, jeho tradice a společenský život.

Hráč pokeru Jakub Oliva vyhrál v soutěži milion!

Kutnohorsko - Jakub Oliva je hráčem pokeru. Před nedávnem zvítězil v jednom z turnajů, ze kterého si odnesl částku přes jeden milion korun.

Kolín proti Kutné Hoře ukázal sílu

Kolín /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Kolína nepřipustili žádné překvapení a v dalším kole divizní skupiny C porazili doma Kutnou Horu 4:0, čímž si pojistili páté místo a na druhé Živanice ztrácejí pouhé dva body.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies