VYBERTE SI REGION

Cílem je objevit klášter jako místo, kde se dá ledacos prožít

Zásmuky – Do bývalého františkánského kláštera v Zásmukách se v sobotu 13. února opět vrátí umělci, pedagogové, žáci, studenti a skauti, aby svou tvorbou na téma Uvnitř a vně připomněli zajímavou historii místa i pohled na život v Zásmukách. Podobná akce se v Zásmukách nekoná poprvé. Na několik dotazů ohledně současnosti, minulosti i budoucnosti kláštera jsme se zeptali iniciátorky projektu Jaroslavy Trojanové (J.T.) a faráře P. Kamila Vrzala. (K.V.)

10.2.2016
SDÍLEJ:

Cesta sedmi kostelů zavítali do zásmuckého klášteraFoto: Deník/ Lucie Mašínová

Po kolikáté se již poutníci a umělci objeví za zdmi kláštera?
V klášteře budou umělci již potřetí.

Navazují jednotlivé projekty jeden na druhý?
J. T.: Určitým způsobem ano, takovým jemným způsobem. Poprvé jsme chtěli, aby návštěvníci v tématu „Co je za tou zdí" dostali možnost po dlouhé době vstoupit dovnitř. Podruhé jsme tématem „Dopis nevinnému" připomněli osudy lidí spjatých s klášterem, a teď potřetí s tématem „Uvnitř a vně" se díváme na klášter a Zásmuky s větším odstupem a v širším kontextu.

Je možné, aby přišel někdo, kdo na předchozích projektech nebyl a nic o nich neslyšel?
J. T.:To je samozřejmě možné, žádoucí a potřebné. Pozvánkou jsou všichni vítaní, cílem je objevit klášter jako místo, kde se dá ledacos prožít.

Přibližte prosím čtenářům předchozí zmíněné projekty.
J.T:Témata jsem zmínila, důležití jsou samostatní tvůrci, kteří uchopí téma a po svém ho ve svém prostředí zpracují. Výtvarně, hudebně, tanečně, literárně-dramaticky a jinak. Tato ztvárnění probíhají ve školách a ateliérech po různých místech naší vlasti od září, kdy je téma vyhlášeno, do února, kdy se práce instalují.Mezi tím probíhají koordinační schůzky, kdy se domlouváme, kdo bude kde vystavovat, kdo co bude říkat, kdo koho pozve. Tímto celkem běžným kolotočem zařizování se sleduje, aby klášter měl „své" lidi, kteří si ho oblíbí, kteří se v něm budou cítit dobře a kteří se do něj budou vracet.
Po únorovém vstupu pak následuje červnové letní výtvarné sympózium, kdy jsou v klášteře desítky studentů, kteří na dané téma tvoří na místě. Pak jsou výtvarná díla přes prázdniny v klášteře vystavena. Od září pak začíná další tvorba na jiné téma.

Jak vlastně celý projekt v zásmuckém klášteře vznikl?
Vznikl na základě iniciativy Cesta sedmi kostelů, která vstupuje do opuštěných sakrálních staveb a snaží se je oživit. Sem do zásmuckém klášteře už od osmdesátých let minulého století jezdí skauti z Prahy, kteří jsou pro nás velkou inspirací a oporou. Klášter není zcela opuštěný, ale tak velký objekt potřebuje mnohem více aktivních lidí, než potřebuje třeba vesnický kostelík.

Plánujete další pokračování tohoto projektu?
Ano, plánujeme. Klášter má velké kouzlo a stojí za to pokračovat dál.

Součástí projektu je také mezinárodní projekt proti totalitě Mene Tekel. O co jde?
Mene Tekel je mezinárodní projekt, který se už desátým rokem snaží každý rok v únoru připomínat veřejnosti nelidskost totalitních režimů. Vznikl jako reakce na nezájem společnosti o osudy politických vězňů, na absenci výuky o období před rokem 1989 ve školském systému. Klášter má také pohnutou historii, takže jsme se navzájem podpořili a připojili.
Zdálo by se, že aktivity v klášteře se věnují jen historii. Ale opak je pravdou. Protože oslovujeme hlavně mladé lidi, chceme, aby se klášter proměnil především v radostné místo dnešní doby, kde se budou scházet ti, kdo chtějí sami sebe i druhé obohatit. Letos bude otevřena i klášterní kavárna v den vernisáže, tedy v sobotu 13. února od 14 hodin.

Je klášter přístupný veřejnosti i mimo tyto projekty?
Krom zmiňovaných výtvarných vstupů je klášter otevřený především od jara do podzimu. Konají se v něm pobyty dětí a mládeže, jezdí sem rodiny, příležitostně pořádáme koncerty nebo různé oslavy jako jsou křtiny či svatby. Doufejme, že se klášter otevře do budoucna častěji, především zásmucké veřejnosti.

Zkuste čtenářům ve zkratce přiblížit historii kláštera.
K.V.:Zakladatelem zásmuckého kláštera byl Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka, který byl nejvyšším purkrabím Českého království. I když jeho úmysl založit klášter byl zřejmě staršího data, písemně jej lze doložit zakládací listinou z 11. března 1690.
Samotná výstavba konvenventních budov probíhala v letech 1691-1694. Celý areál vysvětil 1. srpna 1694 sedlecký opat Jindřich Snopek. Následujícího dne byli řeholníci uvedeni do konventu, když jim zakladatel slavnostně předal klíče jak od konventu, tak i od kostela Stigmatizace sv. Františka. V roce 1698 byla Šternberky přistavěna ještě kaple sv. Antonína.

Za zdmi kláštera se však neskrývá jen to dobré. Co se dělo?
K.V.:Ve své historii se klášter stal účastníkem několika dramatických událostí. Zmíním zde především bitvu u Kolína v roce 1727, během které přiváželi raněné z obou znepřátelených armád do Zásmuk. V klášteře je ošetřovali i po domech františkáni. Budova konventu i klášterní kostel sloužily jako vojenský lazaret. Mnoho vojáků zde zemřelo a byli pohřbeni v klášterní zahradě.
Klášter v době josefinských reforem nebyl zrušen, nicméně reformy se dotkly jeho života. Šternberská nadace původně počítala s dvaceti řeholníky, avšak v době josefinismu byl počet redukován na dvanáct. Na přelomu 19. až 20. století zde žili již jen čtyři řeholníci, z nichž dva měli kněžské svěcení.

To však nebylo všechno, přišla 2. světová válka…
K.V.:Za druhé světové války nacisté klášter zabrali a využili jako internační zařízení a shromaždiště před transportem do koncentračních táborů pro katolické kněze. Gestapo zde věznilo přes sedmdesát kněží, z nichž několik v klášteře zemřelo.
Příchodem Františkánů – řádu Menších bratří-observantů začalo nové období dějin tohoto místa – zásmuckého kostela a kláštera. S Boží pomocí, přes řadu nepříznivých období, počínaje bitvou u Kolína, přes dobu Josefa II., proměnu v internační tábor za II. světové války i komunistické pronásledování, dosud tento klášter a kostel trvá a věřme, že vytrvá.

Autor: Lucie Mašínová

10.2.2016
SDÍLEJ:

Kterak chce ministr Jurečka „odklonit" státní dříví

Stát chce omezit vývoz surového dřeva. Podpoří proto nové pily, kterým zajistí surovinu ze státních lesů. Dřevaři a jejich sdružení ale takový zásah do trhu, který zvýhodní novou konkurenci, svorně odmítají. Vědí, že argument o snížení exportu kulatiny je jen zástěrka a ve skutečnosti jde o pomoc pro pár vyvolených. Státní podpora se šije především pro obří pilu Labe Wood, kterou Rakušané plánují postavit ve Štětí.

Vladimír Rišlink získal ocenění za záchranu tvrze

Kolín/Hradenín – Není v republice mnoho lidí, kteří by se mohli pochlubit oceněním přímo od ředitelky Národního památkového ústavu České republiky. Od nynějška se k nim řadí ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink.

Kolíňáci si přišli poslechnout příběhy dobré praxe na přednášky

Kolín - Jak spolupracovat a sdílet zkušenosti. To bylo hlavním tématem festivalu Sdílení dobré praxe, který se odehrál již podruhé a organizoval ho Prostor Plus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies