V době demonstrace odpůrců migrace došlo k útoku na sociální centrum Klinika kameny a zápalnými láhvemi, maskovaní lidé zaútočili i na novináře z Českého rozhlasu. Můžeme podle vás čekat další Křišťálovou noc?

Pevně doufám, že ne, ale vyloučit to nemůžu. Významná část české společnosti dnes nedokáže samostatně kriticky hodnotit rychlý politický a společenský vývoj a politici k objasnění příčin současného stavu rovněž moc nepřispívají. Migrace – stejně jako většina politických jevů – nemá jednoduché příčiny a jednoduchá řešení. Nyní se nám může vymstít, že jsme promeškali 26 let šance na výchovu k aktivnímu demokratickému občanství. Aktivní občan se rozhodně nezúčastní fyzických útoků na nevinné, ale zároveň se nenechá vmanipulovat do role pasivního podporovatele každého nápadu, se kterým chtějí politici migraci řešit.

Jaký dopad podle vás bude demonstrace mít na legitimní obavy kritiků migrace? Nebude teď naopak snadnější klasifikovat všechnu kritiku jako extremistickou?

Podobně, jako můžete primitivně zjednodušit obavy z migrantů, můžete obdobně zjednodušit i obavy z odpůrců migrace. První skupina bude primitivně jako řešení nabízet například násilí a Křišťálovou noc, druhá skupina pak například posílení policejních pravomocí, omezení občanských a politických práv s nesmyslnou argumentací, že tak budeme chránit vlastní bezpečnost. Bude jen na nás, českých občanech, zda si uchováme výrazný odstup od obou nebezpečných variant hlouposti a totalitního myšlení.

Domníváte se, že ve volbách, a to třeba i nadcházejících krajských, bude velkým tématem politických stran právě migrace? Bude to pro tradiční strany na krajské úrovni téma, které by mohlo vzbudit voliče z apatie?

Myslím, že ano, někteří politici však již na volby nečekají a jednaní již teď. Náš pan rektor – expert na migraci se stal nedávno členem poradního sboru pana hejtmana Petery, který byl zřízen speciálně pro otázky migrace v našem kraji a je velmi dobře, že tento tým existuje. Je to praktický krok, který proběhl bez výrazné medializace, ale v krizových situacích může být velmi prospěšným. Na druhé straně, Česká republika s uprchlíky nyní žádné vážné problémy nemá, proto bych přivítal, kdyby se kandidáti v krajských volbách soustředili spíše na řešení skutečných krajských problémů. Ale chápu, že populistická hesla proti migrantům se politikům mohou formulovat snadněji než praktické návrhy na řešení reálně přítomných problémů kraje.

Vládní koalice zavádí EET, registry bankovních účtů, chystají se občanské průkazy s čipem. Na druhou stranu je v Evropě množství nelegálních imigrantů bez jakékoliv identifikace. Občané České republiky dávají najevo frustraci z toho stavu. Jak hodnotíte tuto situaci? Kam může zajít? Máme v historii podobné případy?

Nedávno byl i v českých médiích zveřejněn příklad, kdy německá policie přišla na případ, že jeden imigrant získal po příchodu do Řecka, jako první země Evropské unie v schengenském prostoru, celkem pět identit. Je evidentní, že dosud selhávající administrativní procesy v některých státech, jako je například Řecko, nejsou schopny problém registrace příchozích řešit. Náš stát sice získává stále větší a větší kontrolu nad soukromým životem svých obyvatel, liberálové již oprávněně hovoří o cestě k policejnímu státu, ale skutečně nebezpečné osoby projdou naším územím relativně bez povšimnutí. Pokud se nepodaří do několika měsíců výrazně zlepšit kontrolu nad pohybem cizinců v Evropské unii, jsme na nejlepší cestě k rozkladu celého administrativního systému Evropské unie.

Jak vidíte integrační mechanismy ostatních zemí Evropské unie? Je někde fungující systém, který by Česká republika mohla přijmout?

Žádný stát v Evropské unii dnes nemá ideální model integrace. Vhodná řešení však nabízejí především severské země a jako odborník na mikrostáty musím ocenit i přístup obou nejmenších států Evropské unie, zejména Malty. Sám jsem se na podzim stal pozorovatelem jedné operace maltské armády, při které poměrně razantně odklonila loď s uprchlíky od svého území. Malťané jsou podobně homogenní společností jako my, Češi, proto bychom se zde mohli jistě inspirovat.

Je podle vás české prostředí pro migranty zajímavé? Můžeme čekat, že migranti budou směřovat do České republiky, případně na Slovensko?

Není a zajímavé nikdy nebude, ani my, ale ani Slováci, se nemusejí masového příchodu imigrantů v dohledné době obávat. Imigranti se zde nedomluví, vědí velmi dobře, že zde je příliš homogenní společnost na zvládnutí integrace, jakou by si přáli. A je příznačné, že dnes nejhlasitějším politikem, bojujícím v EU proti imigrantům, je právě předseda vlády Slovenské republiky, kde téměř žádný občan ještě migranta ani neviděl.

Často se dá zaslechnout kritika Schengenu, resp. nedostatečného zajištění vnějších hranic, a volání po nápravě situace. Není ale již příliš pozdě? Přežije Schengen migrační krizi, potažmo celá Evropská unie?

Už jednou jsem vám v rozhovoru naznačil, že schengenský systém není třeba rušit, ale je naopak potřeba ho konečně začít naplno respektovat. Pamatuji si, jak bylo pro Českou republiku důležité, aby do Evropské unie a později schengenského prostoru společně s námi vstoupila i Slovenská republika, protože města jako Hodonín by se rázem stala pevností, obehnanou ostnatým drátem a hlídanými stovkami policistů a vojáků. Při vědomí těchto obav se mi zdá dnes neuvěřitelné, jak je vůbec možné, že se do zemí Evropské unie dostane tolik uprchlíků. Kladu si proto otázku, proč se schengenská pravidla řádně neuplatňují? Má na tom někdo zájem? Nebo je to jen neschopnost Evropské unie dodržovat vlastní pravidla? Začít dodržovat schengenská pravidla lze ihned. Pokud se tak ale v nejbližší době nestane, může opravdu konec Schengenu, ale i Evropské unie, přijít.