Studna byla součástí rozsáhlého neolitického sídliště, které zde archeologové právě zkoumají.

Celá neolitická vesnička, jejíž části jsou zde archeologicky zachycovány již od roku 2006, byla útočištěm prvních zemědělců na našem území. Archeologové jim podle výzdoby jejich nádob říkají kultura s lineární keramikou. Usídlili se zde po polovině 6. tisíciletí před naším letopočtem a vybudovali si tzv. dlouhé domy, jednoduché dřevěné stavby stojící na sloupech. Právě jámy po těchto sloupech zůstaly ukryty pod povrchem až dodnes, a archeologové tak nyní skládají celé půdorysy jednotlivých domů a rozložení celé tehdejší vesnice.

„V rámci výzkumu bylo prozatím odkryto 19 dlouhých domů datovaných do jedné fáze kultury s lineární keramikou. Půdorysy těchto domů se navzájem nepřekrývají a naznačují, že zde osídlení existovalo jen v rámci několika málo generací," říká vedoucí výzkumu Tomáš Chlup.

„Naskýtá se nám tak výjimečná příležitost zkoumat každodennost života prvních zemědělců v Čechách," dodává Tomáš Chlup.

V blízkosti jednoho z těchto dlouhých domů se však přednedávnem začal rýsovat další objekt, o jehož nálezu se středočeským archeologům snad ani nesnilo.

Jedna z jam, považovaná nejprve za jámu na zásoby, byla zaplavena spodní vodou. Zpočátku odvážná myšlenka, že by mohlo jít o studnu, jichž bylo zatím v celé střední Evropě objeveno jen několik, se během postupného odkrývání stále více potvrzovala. A po náročném vyzvednutí veškerých nálezů o tom již není pochyb. Právě stálé uložení ve vodě totiž umožnilo dochování organických materiálů, které se jinak na českých pravěkých lokalitách zpravidla nedochovávají.

„Před našimi archeology tak nyní leží významný a pro naše výzkumy netypický soubor, obsahující mimo jiné nádobku z březové kůry, kusy dubových trámů tvořící konstrukci studně či polovinu nádobky na vodu s dochovaným útržkem provázku. A také množství na první pohled neviditelných informací, jako jsou pylová zrnka či drobné pozůstatky dalších rostlin, které byly součástí životního prostředí prvních zemědělců," dodala Veronika Mikešová z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.

Veškeré nálezy z Velimi budou v nejbližší době podrobeny mnoha archeologickým a přírodovědným analýzám a nepochybně přinesou mnoho nových a vzrušujících informací o tom, jak se na Kolínsku žilo našim předkům před více než sedmi tisíci lety.