VYBERTE SI REGION

Rybář: Když vás táhne amur po jezeře, je to pořádný adrenalin

Praha /ABeCeDa povolání a koníčků/ - Prázdninový rozhovor Deníku: K rybaření jsem přičichl ve dvou letech, i když máma nezářila štěstím, svěřuje se rybář Tomáš Jeřábek z Berouna.

25.7.2013
SDÍLEJ:

TOMÁŠ JEŘÁBEK zastává většinou pravidlo chyť a pusť. Ale ty nejlepší kousky přece jen skončí na stole upravené podle rodinných receptů. Foto: Archiv Tomáše Jeřábka

Rybaření je koníček, vášeň i životní styl. Podivný patron sedící na břehu řeky sám jen zadumaně hledí na nahozený splávek, je pro mnohé tichý blázen. Kdo ale kouzlu rybaření jednou podlehne, pro toho je to už doživotní láska. A prý může propuknout v jakémkoli věku. Tomáš Jeřábek rybářské vášni podlehl hodně brzo. Mnohem dřív, než si stačil uvědomit, že je to vztah na celý život.

Začal jste s rybařením velice brzo. Co vás k tomuto koníčku přivedlo?

Bydlím od dětství sice kousek od Berounky, ale k rybaření mě přivedla Vltava. Jezdili jsme s rodiči každý rok na dovolenou na Orlickou přehradu a tam spousta známých rodičů rybařila. Už jako malý kluk jsem jim záviděl. A jak máma ráda vypráví, rybaření jsem propadl velmi brzy, i když ona z toho tenkrát málem měla infarkt.

Co se stalo?

Rybáři na Orlíku vstávali hodně brzy, sedli si na rybářskou židli po kolena do vody a nahodili udičku. Fascinovali mě. A tak jsem si taky ráno přivstal, vylezl nepozorovaně ze stanu, sebral stoličku a mastil k řece. Chlapi mě vzali mezi sebe a já byl nadšený. Méně nadšená už byla máma, která se probudila a já nikde. Běhala po kempu až doběhla k vodě. Já tam seděl mezi těmi rybářskými pardály a bylo mi skvěle. Rybáři vyděšenou mámu uklidnili, že mě hlídali a dokonce mi navázali na větvičku udičku. Byl jsem přešťastný a byly mi dva roky.

A od té doby rybaříte?

Spíš mě ze začátku brali známí mezi sebe. Bohužel v rodině tehdy nikdo nechytal. Ale jen co jsem pobral trochu rozumu, udělal jsem si rybářský lístek a byl jsem konečně právoplatný rybář.

Takže vaše dovolené asi patří rybaření. Nebo si dovedete představit léto bez nahozené udičky?

To skutečně nedovedu. Již 16 let každoročně jezdím na dva týdny do jižních Čech rybařit na pískovny. A je jedno, jestli je sluníčko nebo déšť. Je to prostě pohoda a pro mě opravdu velký relax.

Na jaký úlovek jste nejvíc pyšný?

Nejvíc na sumce, který měl 1,25 metru a já ho chytil na přívlač. Stalo se to právě na pískovnách. Sebral mi umělou rybičku jen metr od břehu a jel. Já se tehdy jen modlil ať to nevezme moc daleko, protože na přívlačovém prutu jsem měl už málo šnůry, ale dopadlo to úspěšně. Ale jinak jsem spokojený vždy, když namíchám dobrou směs, najdu dobré místo a po zakrmení nachytám hodně ryb za pár hodin. Prostě když berou.

Patříte mezi ty rybáře, kteří rybu uloví, poplácají po hřbetu a zase pustí a vlastně by rybu nikdy nesnědli?

Zastávám styl chyť a pusť, ale občas si nějakou rybu odnesu. Jsme všežravci a já si na kaprovi, štice nebo sumci taky moc rád pochutnám.

Tomáš Jeřábek:
- K rybaření se poprvé dostal na Vltavě, ale protože bydlí u Berounky, miluje starou řeku.
- Poprvé držel v ruce prut již ve dvou letech.
- Rybaření věnuje pokaždé celou svou dovolenou.
- Tento koníček úspěšně zakořenil v celé své rodině.

A jaká byla zatím letošní sezóna?

Letos jsem zatím nic velkého nechytil, ale útěchou mi je 20 kaprů všichni přes půl metru a to za čtyři hodiny.

Kolik hodin vlastně vydržíte na rybách?

Klidně i od slunka do slunka a déle… Pryč jsou pověry, že nesmí rybář ani špitnout. Já navíc nástrahu nahazuji nebo zavážím desítky metrů od břehu, takže i když se koupeme, povídáme, nic neplaším. Je také pravda, že s příchodem moderních metod a technologií jsem i já nezaspal dobu, ale mnoho vymožeností využívám, například stojan na pruty a hlavně hlásiče záběru, které akusticky a světelně upozorní na záběr ryby, a popravdě často mě u řeky nebo na jezeře probudí.

Máte i nějaké veselé příběhy z rybaření?

Za těch více než 20 let, co rybařím, jich je mnoho. Jedna z nich se stala loni. Byl jsem chytat na jednom jezeře s tátou a mým sedmiletým synovcem. Najednou mi zabral pořádný amur. Museli jsme s tátou do člunu, abychom o toho pořádného macka nepřišli. Táta ani nemusel veslovat, protože nás pár desítek metrů amur táhl. Byl to pořádný adrenalin. A do toho na nás ze břehu povykoval malý synovec, který už dostával strach, abychom se vůbec vrátili.

A na závěr prozraďte, jaké je vaše největší rybářské přání?

Můj největší rybářský sen je jet do Španělska na sumce a velké kapry. Tak věřím, že se mi snad brzy splní.

Autor: Petra Lišková

25.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Krátké zprávy z Kolínska

Kolínsko - Přinášíme vám krátké zprávy z Kolínska. 

Ve skladech čeká sůl a drť, kdyby přišla kalamita

Kolín – Zima se již vydatně hlásí nočními mrazy, ve vyšším polohách regionu se již občas lidé probudili do bílého rána, a tak se i Kolíňáci ptají, zda vločky dorazí také k nim. Zajímá to samozřejmě také pracovníky, kteří mají v případě sněhové nadílky nebo náledí na starost údržbu silnic a chodníků.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies