VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Magie, odkaz, historie. Karlštejn si díky svému zakladateli zachoval svůj majestát

Karlštejn /FOTOGALERIE, ANKETA/ - Ve středověku prostě věděli, jak taktně umístit do krajiny velký hrad. Známé karlštejnské panorama je vidět jen z několika míst. I když se člověk nachází kousek od něj, pořád se mu schovává za kdejaký kopec či zákoutí. Pak se ale ukáže v celé své kráse. Jako z pohlednice.

15.5.2016
SDÍLEJ:

Hrad Karlštejn. Uprostřed hlubokých hvozdů nedaleko Prahy se Karel IV. rozhodl mít letní sídlo.Foto: DENÍK/Pavla Janoušková

Karlštejn na Berounsku, který byl sídlem pouze dvou českých panovníků, stále získává na lesku. O to více, když v sobotu bylo sedmisetleté výročí narození jeho zakladatele Karla IV.

Původně gotický Karlštejn zůstává nedobytný také moderní civilizaci. Neznalí turisté hlavně z ciziny se snaží vyjet autem bránou přímo na nádvoří. Většina návštěvníků ale nebývá ochuzena o strmé stoupání uličkou k hradu. Ačkoliv ji lemují stánky s občerstvením nebo suvenýry, v dnešní době to už snad ani u jiných památek není.

Když se dostávám dvěma branami na nádvoří, vybavuji si, jak jsme sem jezdili s rodiči a na školní výlety. Není snad jediného Čecha nebo Češky, který by nejel na Karlštejn. V květnu se sezóna ještě rozjíždí, ale průvodci už kmitají po hradu nahoru a dolů. Ačkoliv je venku teplo jako v létě, mají na sobě bundy. Vevnitř je totiž stále zima. Proto Karel IV. pojal hrad hlavně jako letní sídlo.

Díky veselohře je Karlštejn známější

Rozhlížím se těsně před prohlídkou po nádvoří. Slyším, jak maminka vypráví dítěti, jak se kdysi tudy procházely princezny. Hned si představím děj z veselohry Noc na Karlštejně. Zákaz pobývání žen na hradě byl mýtus. Ale Češi pověsti milují. Koukám se teď na schody, kde stál Miloš Kopecký a zpíval svůj part ve filmovém zpracování. Vlastně ano, chodili tady všude naši předci a používali hrad jako svůj domov, ke své práci.

Hrad má tak bohatou a dlouhou historii, že ne o všem dneska víme a můžeme se nad spoustou věcí jenom dohadovat. Původní gotickou podobu v renesanci předělali a potom zase na přelomu 18. a 19. století se pokusili vrátit. Částečně Karlštejn dobyli Švédové a spoustu věcí odvezli. Dokonce císař František si vzal tamní mobiliář, protože se mu prostě líbil a umístil ho do svého nového zámku Laxenburg.

Některé záznamy o historii hradu se ani nedochovaly. Když si vybavím, jak těžké je pročítat třeba tři sta let staré matriční zápisy nebo kroniky napsané švabachem, jak se s určitostí dozvědět o skoro sedm set let starém hradu… Jediné, co je jisté, je genius loci místa.

Totiž dneska za nás hodně věcí řeší počítače a někdy se opomíjí význam astrologie, numerologie či další magie. To všechno ale Karlštejn má. Přesný počet schodů a obrazů do kaple svatého Kříže. To není náhoda. Samotný návrh kaple, která má připomínat nebeský Jeruzalém. To všechno do sebe zapadá. Laikovi tato symbolika lahodí oku a je mu příjemné 
v podobných prostorách pobývat. Jen si nedokáže vysvětlit, proč.

Drby o Karlu IV. návštěvníky zajímají

Když procházíme místnostmi hradu, průvodce Lukáš ke každé věci či obrazu vypráví zaručené informace či domněnky. Říkám si, jak se asi zub času podepsal na historkách o Karlovi IV. Například v jeho ložnici jsou umístěné zelené závěsy pošité zlatem. Byly vyrobeny na základě kousku látky, který ležel spolu s ním v jeho hrobě. Co když to bylo ale tak, že Karel IV. měl 
z podobné látky ušité oblečení, neměl jej rád a vůbec jej nenosil. A dneska je 
z toho výzdoba jeho pokoje.

Protože Karel IV. trpěl dnou a v posledních letech byl hodně nepohyblivý, dostal pokyn od doktorů, aby stále něco ručně vytvářel. 
A tak se povídá, že vyřezal oltář se svatým Mikulášem nebo klekačku. Pravdou je, že zřejmě neměl talent, ale cosi vyřezával nebo pletl. Možná by se nám smál, kdyby slyšel, jak vyzdvihujeme jeho nadání.

Dalších podobných příkladů bychom našli několik. Není pochyb o tom, že to byl schopný panovník. Ale jeho děti se mu tolik nevydařily. Václav IV. ani Zikmund nepatří v české historii mezi hrdiny. Podle německých historiků byl Václav líný, ale Zikmunda naopak vyzdvihují.

Láska ke čtyřem manželkám

Co lidi ale na Karlu IV. přitahuje, je láska k jeho čtyřem manželkám. Média nás hodně ovlivňují, takže i když hledím na jeho bustu, jejíž originál je v chrámu svatého Víta, představuji si Jaromíra Hanzlíka jako mladého kralevice.

Karlův předpokoj i ložnice mají každý po jednom záchodu. Jak průvodce Lukáš vtipkuje, bylo důležité poslechnout rady a jít od hradu dále. Ostatně takový typ suchého záchodu byl velkou vymožeností na dlouhou dobu.

Příjemnou místností je také přijímací pokoj Karla IV. Je celá pokrytá dřevěnými kazetami. Původní dřevo je pokryto pouze na jedné stěně. Ostatní už jsou přesné napodobeniny. Co je ale v této místnosti důležité, je důmyslné umístnění trůnu. Je postavený přesně mezi okny a panovník z něj koukal dovnitř místnosti. Tedy pokud přišla návštěva a ostře svítilo slunce, dost dobře nemohla vidět Karlovi do tváře. Za to on měl velice dobré osvětlení, takže mohl vyčíst dokonale, jak se vyjadřují. To ho vrhalo do nadřazené pozice.

Drak nebo aligátor?

Velkou raritou karlštejnského hradu je lebka draka. Přesně toho, co zabil svatý Jiří. Nevěříte? Draci možná neexistují, ale přece jenom je záhadou, jak se mohla hlava krokodýla dostat až do Čech. Podle průvodcových slov jde o aligátora, který žije pouze v Americe nebo v Číně. Lebka pochází zřejmě ze 14. století, ale poprvé byla doložena v roce 1515. Tedy ještě před Kolumbovým objevem.

Je nasnadě, že se sem mohla dostat z Orientu, snad díky cestovateli Marcu Polovi. Tehdejší obyvatelé Evropy se nedostali dál než za humna a panovníci měli starosti ve svých vlastních zemích. Umím si představit, že taková senzace, jako byla dračí lebka, dokázala mnoho lidí přesvědčit o pravosti legendy o svatém Jiřím.

Co ale ze všech místností vyzařuje, je pokora a také zachování tradice pro další generace, přestože nevíme, jak to všechno doopravdy bylo. Ale zůstalo nám tu dědictví, které dál rozvíjíme a přitahuje nás. Těsně před oslavami výročí narození Karla IV. si na hrad udělal zájezd skupinky lidí z Přelouče, další rodina si sem vyjela oslavit narozeniny, páry si vybírají toto místo pro svůj sňatek.

A ve zdech, kudy návštěvníci procházejí tentokrát bez papučí, dýchá historie. Ukrývají se v nich starobylé karty, se kterými hráli současníci Karla. Podlaha je tak ošlapaná, že původní ornamenty zůstaly jen v obrysech. Jednadvacáté století připomíná jen elektrické osvětlení místností. Uvnitř je zima 
a chlad. Ale srdce tepe…

Anketa: Co pro vás znamená Karel IV.

Iva Blažková, Přelouč: Myslím si, že to byl génius, když všechno, co udělal, dokázal. Měl krásná manželství, hlavně dvě z nich. Chtěla jsem se sem podívat už roky a jeho výročí narození mě k tomu konečně donutilo.

Zdeňka Žohová, Litoměřice: Za sebe musím říct, že byl šikovný, když dokázal běhat po hradě po schodech, i když měl dnu. Vtipkovali jsme o tom s průvodcem na prohlídce. Přímo na Karlštejně bych ale nechtěla bydlet. Z toho, co o Karlovi IV. víme z historie, mám dobrý pocit, protože to byl skvělý panovník.

Kateřina Kulíková, Děčín: Když se řekne Karel IV., tak si v první řadě vybavím Karlův most a další stavby, které za jeho panování vznikly. Řekla bych, že byl na tamní poměry hodně vzdělaný a předběhl svou dobu.

Bohouš Rejthart, Plzeň: Vybaví se mi určitě Karlův most. Podle mě to byl opravdu otec vlasti. Já sám jsem vlastenec, takže to hodně prožívám. A ať už byl jakýkoli, tak pro mě je jednoznačně největším Čechem v historii.

Čtěte také: Kastelán Kubů: Karlštejn byl jednu dobu pokladnicí a trezorem celé říše římské

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

15.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adam Heres ze spolku Živé kultury

On-line rozhovor: ptejte se členů spolku Relentless

Dopravní nehoda mezi Louňovicemi pod Blaníkem a Veliši opět prokázala neochotu lidí pomoci.

Řidička uvízla v autě mezi stromy, přihlížející se jí báli pomoci

FOTO: Pár Turek Hůrková kraloval nedělnímu závodu v Kutné Hoře

Kutná Hora – Druhý stadionový překážkový závod se na kutnohorské Olympii uskutečnil v neděli dopoledne. Tentokrát bez sobotního vítěze Tomáše Tvrdíka. Výhry si odvezl známý překážkářský pár ze Spartan Race Training Group Kolín Martin Turek a Kristýna Hůrková.

OBRAZEM: V rámci 810. výročí obce žehnali zvonu

Toušice - Toušičtí v sobotu oslavili 810. výročí obce. Pro místní byly u obecního úřadu nachystané stoly se slunečníky, několik stánků s občerstvením a pitím, a pro nejmenší stánky s různými balonky a cukrovou vatou.

Scapino fest ukončilo pět regionálních kapel a seminář Michala Pavlíčka

Kolín /FOTOGALERIE/ – Celý týden probíhal v divadelním klubu Scapino bluesový festival kapel z celého světa, sobota pak patřila domácím interpretům.

OBRAZEM: Večer na stříbření řinčely meče. Nebe ozářil velký ohňostroj

Kutná Hora - První den Královského stříbření Kutné Hory 2017 vyvrcholil večerní slavností k poctě čtyř rytířských symbolů. Dvorskou svatojánskou slavnost s hudbou a tanci doplnil rytířský turnaj. Nechyběla ani ohňová show na pódiu, za kterou publikum kejklíře odměnilo bouřlivým potleskem. Na závěr celé slavnosti ozářil nebe nad jezuitskou kolejí velkolepý ohňostroj.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies