„Je to úžasná akce, které se zhostili místní podnikatelé,“ zhodnotila místostarostka Kutné Hory Zuzana Moravčíková. „Přestože je Gastrofestival věnovaný mezinárodní kuchyni, jsem přesvědčená, že naše česká kuchyně má prioritu,“ poznamenala. Však také letošní ročník, byť zaměřen na mezinárodní kuchyni, kladl důraz na lokální suroviny.

Jak uvedl náměstek hejtmanky, starosta sousedního Kolína Vít Rakušan, Kutná Hora láká davy turistů, je středočeským rekordmanem. „Když se krásy Kutné Hory, které jsou dány staletími, spojí s gastronomickým zážitkem, neměla v sobotu Kutná Hora v rámci celé republiky žádnou konkurenci,“ řekl Vít Rakušan.

Přehlídka vozidel značky Wartburg na Palackého náměstí v Kutné Hoře.
OBRAZEM: Dvoutaktní motory na cestě ze Seče ztichly v centru Kutné Hory

O bioproduktech pohovořila manažerka Pro-bio svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. „Bio je normální a patří na náš talíř,“ shrnula. „Kutná Hora má to štěstí, že má také vinné sklepy, které patří mezi málo vinařství v České republice, která hospodaří v režimu ekologického zemědělství,“ připomněla. Kromě toho, že Vinné sklepy Kutná Hora letos slaví 15 let své existence, byly během Gastrofestivalu oceněny jako Nejlepší ekologický sedlák Pro-bio svazu ekologických zemědělců. Připravily pro návštěvníky i Den otevřených faremních vrat. Nechyběla degustace v klášteře sv. Voršily, otevřené byly vinice U Všech svatých a Nad Kapličkou a nakonec se konal i křest vína Mikuláš Daczický.

Mezi zajímavé ochutnávky patřilo například oranžové víno. Jak vysvětlil hlavní sommelier Karel Tomášek, toto víno vzniká z Rulandského šedého. „To má šedé až do fialova kuličky, podle toho, jak dozrají. Přivezete je z vinohradu, sundáte ze stopek a trochu podrtíte. Necháte nakvášet. Tím se uvolní barva ze slupek. Nejen barva, ale i aromatické látky,“ popsal postup výroby vína, které skutečně i laika překvapí neobvyklou, výraznou vůní. „Takto se vyrábí růžové či červené víno. Kdybyste hned vylisovali modré hrozny, vznikne bílé víno. Říká se mu klaret,“ pokračoval Karel Tomášek v odborném výkladu. „Když je ale necháte několik hodin nakvášet, vzniká růžové víno. Pokud je necháte nakvášet několik týdnů až měsíců, což necháváme, je z toho klasické červené víno,“ dodal. Ve výsledku tedy mohli návštěvníci Gastrofestivalu ochutnat i bílé víno vyrobené technologií červeného.

Humanitární akce se konala již po třinácté.
Účastníci Běhu naděje v Kácově podpořili boj proti rakovině

U dalšího ze stánků, u nichž jste nepotkali jen Čechy, ale i třeba kulinářské specialisty ze Srí Lanky či Vietnamu, se shlukl početný hlouček, který obdivoval šikovné ruce Richarda Sejka, který vyráběl rolovanou zmrzlinu. „Vidíme to poprvé v životě,“ shodly se přihlížející dámy. Jak prozradil Sejkův kolega Jan Drbohlav, mladé muže z Prahy tato výroba zmrzliny zaujala v Thajsku. A tak to zkusili i v Čechách. „Všechno musí být úplně čerstvé, ovoce i smetana,“ popsal Jan Drbohlav. Návštěvníci Gastrofestivalu si tak mohli vybrat, jestli chtějí roličky zmrzliny ze smetany nebo jogurtu, z jakého ovoce a k tomu tři různé ingredience.

Selské jogurty a sýry přímo z biofarmy zase ochutnávali a nakupovali zájemci u stánku Blanky Hrbkové, která s rodinou přijela z Moravy, z místa kousek od hradu Bouzov. „Na biofarmě se k výrobě potravin nepoužívají žádné konzervanty a éčka. Když si vzpomenete na jogurty, které se jedly před 30, 40 lety, chutnaly jinak. Byly maličko kyselejší a neškrobové. A k této chuti se vracíme. V současných jogurtech máte želatinu nebo modifikovaný škrob. V biojogurtech ne,“ popsala Blanka Hrbková. Ta se biofarmě věnuje s celou rodinou.

Dá se tím uživit? „Už pokryjeme provozní náklady rodiny, zatím nám to nepokryje energie,“ smála se Blanka Hrbková. Prozradila, že biofarmu její rodina vede od roku 1996, kdy se přestěhovali z Čech na Moravu. Původ z Čech byl stále znát i na jazyce. „Vždycky říkám, že kozy se mnou beztak po hanácky nemluvijó,“ smála se Blanka Hrbková. Jak takový sýr vzniká krok po kroku, mohli návštěvníci vidět i při několika komentovaných ukázkách, při nichž během odpoledne z původní hmoty skutečně po několika hodinách vznikl opravdový sýr.

Ilustrační foto
Zelená srdce měst nabízejí nejen prostor k odpočinku

Když se slunce nad Kutnou Horou začalo pomalu sklánět k západu, mohlo se bilancovat. „Mým osobním cílem bylo, aby byli spokojení všichni - organizátoři, stánkaři i návštěvníci. Za organizátory jsme spokojení maximálně, od stánkařů máme také kladnou odezvu,“ shrnula jedna z organizátorů Lucie Hanousková. A návštěvníci? „Ochutnali jsme výtečné masíčko na grilu, belgické hranolky, velmi pálivý špíz a pak ještě něco s kokosem. Hamburgr už se do nás nevešel. Tak jsme alespoň vzali domů kornout oříšků, müsli, kávu z domácí pražírny a asijské závitky. Zkrátka jsme přecpaní k prasknutí, ale bylo to výborné,“ smál se Luboš Kroužil, který na Gastrofestival vyrazil s kamarádem.

Monika Seilerová přišla s dětmi a také si velmi pochvalovala. „Bylo tu hodně lákadel pro dospělé i děti, takže jsme si zamlsali a vezeme domů zásoby tak na týden,“ popsala také s úsměvem. „Líbilo se mi, že jsou stánky jeden vedle druhého, u každého něco jiného. A všechno výborné. A taky příjemná atmosféra. Co nám chutnalo nejvíc? To se snad ani nedá určit. Možná ty kuřecí kousky s pálivou i sladkou chutí,“ nechala se slyšet Jitka Brázdová. „Chtělo by to tu ještě nějaké kanape, když se člověk tak přecpe. Pivko přišlo k chuti,“ smál se Michal Jelínek. Tak trochu kanape si někteří návštěvníci udělali z měkké trávy před chrámem sv. Barbory. Usadily se tam mladé páry i celé rodiny a užily si příjemné odpoledne.

Rekonstrukce bitvy u Lipan.
OBRAZEM: Lipanská mohyla ožila proslulou bitvou