VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jsou kolem nás

KOLÍNSKO - Do autobusu nastoupila starší žena. Sedla si a s úsměvem se začala dívat z okna. Za ní přistoupila dáma úctyhodného věku. Mohla si sednout jinam, ale neudělala to. Postavila se nad usměvavou starší ženu a celému autobusu hlásila, že má právo sedět tady a ta paní, co dělá, že ji nevidí, ať kouká pěkně vstát, protože na tomhle místě sedět nesmí…

22.8.2007
SDÍLEJ:

Irena Fuchsová.Foto: DENÍK/Petr Koděra

Usměvavá, starší žena vstala a šla si sednout jinam. Dáma úctyhodného věku si kecla na její místo a vítězoslavně se rozhlédla. Nejradši bych ji nazvala tou, co nám dává mléko, ale neudělala jsem to. Zvedla jsem se a šla jsem si sednout k usměvavé ženě. Byla to moje kamarádka. Má za sebou dvacet operací, ozařování, chemoterapie. Skončí jeden problém, začne druhý. Bojuje. Je usměvavá a optimistická, i když to, co mi o sobě řekla, než autobus dojel do nemocnice, znělo hrůzně.

„Jsem na tom poslední měsíce pořád stejně. S léky, bez léků, s jídlem, bez jídla, nic se nemění. S největší pravděpodobností došlo k propálení střevního a zažívacího traktu ozařováním…“

Dvouletý syn mé kamarádky měl problémy. Rodiče počítali se vším. Když mi přišla od kamarádky následující esemeska, oddychla jsem si.

„Můžu ti říct, že je to hrozný, otřít se o onkologické oddělení. Ale je to za námi. Malý je v pořádku. Jsem ráda.“

Ještě ten den o půlnoci, mi přišla jiná esemeska.

„Ireno, zdravím tě z nemocnice, jsem v Motole, dnes jsem byla na operaci prsu (bohužel obou), našli mi nádor, ale už je to venku, tak snad bude už jenom líp a líp.“

To jsou ti, o kterých víme. Myslím, že každý z nás někoho takového měl, nebo má vedle sebe. Ale desítky lidí s podobným osudem potkáváme a nevíme, co nesou s sebou.

Jednou jsem šla kolem dvou sousedek, které pomlouvaly třetí. „Ta už neví, co si dát na palici! Představte si, má paruku!“ Paní, o které mluvily, byla hezká, štíhlá, moderně oblečená. Když za dva měsíce zemřela, sousedky pochopily, proč nosila paruku…

„Skoro nepozdraví, nevím, co jí přelítlo přes nos,“ stěžoval si před několika lety jeden pejskař na druhou pejskařku. Ani já to nevěděla. Nebylo mi příjemné, když paní, se kterou jsme si do té doby nad svými pejsky povídaly o všem možném, dělala, že mě nevidí. Ale neřešila jsem to. Zvykla jsem si. Pak jsem začala nosit šátek na hlavě, a když jsme se po nějaké době potkaly ve dveřích, zaraženě se na mě podívala. „Taky?“ Nevěděla jsem, o čem mluví a ona si na vteřinu sundala čepici. Neměla vlasy. Vytřeštila jsem na ni oči. „Vy…“ Přikývla. „Bojuju. I když je to někdy těžké…“ Vysvětlila jsem jí, že nosím šátek, protože si nechávám dorůst vlasy a ona si oddychla. „Tak ať vám to sluší, až vám to doroste…“

Téhle paní vlasy dorostly také a už si nad pejsky zase povídáme…

22.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Izraelský velvyslanec David Meron patřil  k nejvzácnějším hostům, kteří uvedli do života novou výstavu v prostorách kolínské synagogy.
51

Výstavu v synagoze zahájil kromě jiných i izraelský velvyslanec

Na účastníky půlmaratonu KVOK čeká památeční medaile.
3

V neděli poběží závodníci půlmaraton v Kolíně

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Na zbytečný podchod upozornila vernisáž i jeho vymalování na bílo

Kolín – Donedávna barvami a grafity hýřící podchod pod kolínskou Jaselskou ulicí dostal bílou barvu, bíle je namalovaná i jeho podlaha. Vše je dílem výtvarnice Elišky Králové a pomocníků v rámci studentského Majálesu, v sobotu po poledni se pak uskutečnila vernisáž.

Právě jsme se narodili

Kolínsko - Díky vstřícnosti kolínské porodnice Vám na našich stránkách přinášíme fotografie nejmladších obyvatel Kolínska. Každý týden zajíždíme do kolínské nemocnice a fotíme nově narozená miminka.

Cestovatel Jiří Kolbaba provedl ve své diashow návštěvníky celou planetou

Kolín – Po dávno rozjeté plesové sezoně a úterním startu koncertů vážné muziky v rámci Kruhu přátel hudby se rozjel i letošní další kulturní program v Městském společenském domě v Kolíně. Zahájil jej osobitý cestovatel Jiří Kolbaba svým nejdelším představením nazvaným Fotograf na cestách – splněný sen trvajícím téměř dvě a půl hodiny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies