Téměř vyprodané hlediště kolínského Městského divadla si na něj muselo počkat až do druhé půle koncertu, ale ani tu první se vůbec nenudilo. Bavily je kmenové zpěvačky Eliška Šeráková, Anna Špátová a Petra Vachudová – ta vystřihla Černou káru od Evy Olmerové, což byla ale až desátá písnička a zároveň první s českým textem. Eliška zazpívala dokonce portugalsky skladbu No More Blues, Anna zase třeba Am I Blue. Jan Smigmator má sice v Big Bandu nálepku „jako host" , ale v podstatě už patří k orchestru. „Je to stejný protimluv jako ženské mužstvo nebo zelené modráky," poznamenal k tomu civilně moderující saxofonista Aleš Čermák.

Po úvodní swingové orchestrálce už druhá polovina koncertu patřila především blues v podání Petera Lipy za doprovodu velkého orchestru. „Je to pro mě velká čest, budu se snažit, abych jim to moc nepokazil. U nás na Slovensku už není ani jeden Big Band, o to víc mě toto pozvání potěšilo a rád si zazpívám za doprovodu tolika muzikantů. Když muzika v sobě nemá stopy blues, tak není dobrá a pokud je dobrá, má v sobě stopy blues," vyznal se v úvodu svého vystoupení Peter Lipa.

V Bloe Moon jej doprovodila Anna Špátová, v Georgia on My Mind Jan Smigmator, kterému pak společně s hlavním hostem patřil celý závěr večera, skladbu Páni v nejlepších letech si s Peterem zazpívaly Anička i Eliška. Každou skladbu provázel mohutný aplaus, po děrovačce s předáváním květin, se ještě přidávalo. Hodně vysoko nasazená laťka. „Já zase něco vymyslím," uklidňoval Aleš Čermák a zároveň z pódia sliboval, že možná ještě i toho Petera Lipu někdy v budoucnu pozvou. Určitě bychom se měli všichni na co těšit.

Zdeněk Hejduk