Kostru večera tvoří písničky ze stejnojmenného sólového Horáčkova alba, na něž jeho texty zhudebnilo více autorů, než jenom jeho tradiční Petr Hapka a nazpívali méně známí interpreti.

Album se stalo nejprodávanější deskou roku 2008, ve stejném roce jej Akademie populární hudby odměnila titulem Album roku a později získalo platinovou desku za třicet tisíc prodaných kusů. Na jevišti se rozsadilo smyčcové kvarteto doplněné dalšími nástroji a hlavní protagonista postupně na jeviště pozval Věru Nerušilovou, Lenku Novou, Naďu Válovou, Terezu Nekudovou a Františka Segráda, aby všichni usedli za kavárenské stolky, od nichž odcházeli postupně zpívat.

Právě když Michal Horáček zval k mikrofonu Věru Nerušilovou coby majitelku nejhlubšího altu ve Střední Evropě, jeviště zhaslo a odmlčelo se. Vzhledem k technickému vybavení kolínského divadla bylo jasné, že závada je někde jinde, což za chvíli potvrdil sám Horáček – elektřina nešla v polovině města, zřejmě její výpadek způsobila sněhová vichřice, která se Kolínem přehnala.

Na jeviště putovaly svíčky, z nástrojů hrál klavír, bicí, občas housle či basa, na noty muzikanti neviděli. Přesto se zpívalo a hrálo bez mikrofonů, za což následoval vždy mohutný potlesk, na závěr dokonce ve stoje. František Segrádo, který zaujal nádherným přednesem písní Praha či Strážce plamene, nakonec ještě zazpíval jeden přídavek. Definitivně se v Kolíně rozsvítilo, když návštěvníci divadla odcházeli od šaten s kabáty v rukou.

ZDENĚK HEJDUK