Kultovní skupina, sdružující coby muzikanty hudební publicisty či producenty a přísně si střežící svoji anonymitu, dorazila těsně před devatenáctou hodinou před divadlo. „Pracujeme a nemůže si odejít, jak nás napadne, sedmá večerní je na konání rockového koncertu strašně brzy," vysvětlil sólový kytarista kapely. Nakonec se podařilo poměrně rychle nazvučit a kapela zhruba třicítku fanoušků zaujala hned úvodní skladbou Letní mysl. Klasické bigbítové složení s bicími, kytarou a baskytarou dotvářel zvuk saxofonu, pozounu a především samplů, které zpěvák ještě různě dotvářel a zvukově ohýbal.

Celkově kapela zněla jako ten nejklasičtější underground, jaký si lze pod tímto slovem jen představit, neváhala zahrát a zazpívat písničku nazvanou Óda na centrální typografii, uvedenou slovy „všichni jsme na těch tištěných médiích tak nějak závislí," stejně jako zhudebnit část Máchova Máje, do textu zapojit Strýčka Jedličku nebo setkání zpěváka Sv. Vincenta s Milošem Kopeckým coby Štrosmajerem.

Právě ta lehce připomínala dávný hit kapely Hudby Praha, sprostými výrazy pak nedávné populární vyjádření prezidenta k ruské punkové kapele Pussy Riot. „Je zajímavé, že ačkoliv tuto písničku hrajeme asi patnáct let, až teď dostává další rozměr," bavil publikum zpěvák a moderátor celého večera. Po Mravencích znějících jako orchestrálka, protože si zpěvák text založil tak, že jej prostě nenašel a pár dalších zemitých skladbách, si výborně se bavící fanoušci vytleskali ještě jeden přídavek a společně s muzikanty se odebrali k baru.