Nedbal: Když to nejde, může člověk chtít sebevíc

Určitě už všichni vědí, o kom je řeč. Ano, o Karlovi Nedbalovi. Redakce Kolínského deníku mu k jeho jubileu popřála už ve středu po domácím zápase se Žďárem nad Sázavou.

Karle, proti Žďáru byl na střídačce připraven i váš šestnáctiletý syn. Měl to být pro vás dáreček k narozeninám, že si spolu zahrajete?
Nebylo to plánované kvůli narozeninám. Je hodně nemocných a zraněných, a proto je nás málo beků, tak kouč chtěl vzít nějaké mladé hráče. Vzal Radka Špringla z juniorky, který nakonec i hrál, a dva obránce ze staršího dorostu, Káju (Karel Nedbal ml. pozn.red.) a Jirku Fialu. Ty dva opravdu jen sednout. Když by se třeba vedlo a zápas byl rozhodnutý, tak by je kouč do utkání na chvíli pustil. Spíš s námi ale šli, aby načuchli. Pro ně je to velká čest, že si za chlapy můžou vůbec sednout.

Dobře. Ale nemyslel jste na to, že byste si v tomto zápase spolu mohli zahrát? Už jste v jednom rozhovoru říkal, že byste si to přál.
Chtěl bych to, samozřejmě. Ale stejně by to šlo jenom v jednom mužstvu. Současně na ledě bychom být nemohli, protože jsme oba praví beci a ani jeden z nás by nemohl hrát levého.

Takže byste se mohli potkat leda na trestné lavici…
Ano, tak maximálně na trestné.

Proti Žďáru se vám nedařilo. Prohráli jste 0:3…
Špatné to bylo. Nám se poslední dobou moc nedaří. Odešlo štěstíčko. Hrajeme, ono to vypadá, že hrajeme, ale nedostáváme se vůbec do šancí.

Co chybí kromě toho štěstí?
Já nevím. Všechno se odráží k soupeřům. Vyložené šance nedáváme. To, co jsme dávali na začátku sezony, to teď nedáme. Štěstí prostě úplně odešlo. A pak dostaneme hloupý gól, a už se hraje špatně.

Od Žďáru jste dostali dokonce dva góly ve vlastních přesilovkách…
Ano, bohužel. U toho prvního to tam přeskočilo hokejku. To nebyla chyba, to se zkrátka stane. A u toho druhého to bylo buly, střela gól. Gólman nic neviděl. Takový náhodný gól to byl.

Vypadalo to skoro během celého zápasu beznadějně, jako že jsou body hodně daleko…
Ano, bylo to špatné. Vypadalo to, že nemůžeme vyhrát.

Co jste si řekli v kabině? Snažili jste se s tím udělat něco radikálního?
Trenér nám kladl na srdce, abychom se probrali, ale když to nejde, tak člověk může opravdu chtít, tak to nejde.

Pro vás to tedy moc pěkný dárek ke čtyřicetinám nebyl. Nicméně, oslava určitě bude. Co plánujete?
Co se týče hokeje, tak pozvu určitě všechny kluky. A mimohokejová oslava bude až někdy později na jaře nebo v létě. Spojíme to s oslavou tchána, který měl šedesátiny v lednu a uděláme nějakou zahradní párty. Teď by se oslava nedala skloubit s hokejem. Hrajeme středy, neděle, není žádný volný termín.