Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Každé takové ocenění potěší, takže jsme za něj rád," vyznal se vítěz.

Je vidět, že jsi mezi čtenáři oblíbený, protože již v loňském roce jsi skončil těsně druhý. To určitě potěší, ne?
Potěšilo mě hlavně to, že si někdo všiml mé dosavadní práce.

Oslovení Talent ti patří po právu. Svědčí o tom tvé fotbalové úspěchy. Tím posledním je nominace do reprezentačního výběru ČR do 15 let. Jak se ti v reprezentaci líbí?
Komu by se nelíbilo dostat se do reprezentace. Ale je to jen začátek a motivace pracovat na sobě ještě víc než doposud, abych byl příště znovu vybrán.

Jaké akce jsi v reprezentačním dresu již absolvoval a co tě čeká?
V dubnu jsme byli na turnaji v Holandském Eindhovenu, nyní čekám, jestli budu nominován na říjnový kemp reprezentace. Konkurence je totiž veliká.

Než si na sebe ale navlékl dres se lvíčkem na prsou, musel si projít určitou cestou. Jaká byla? Přiblížíš tvoji dosavadní kariéru?
S fotbalem jsem začínal 
v Červených Pečkách snad už ve školce. V té době mě fotbal moc nebavil, trenér Pavel Pospíšil tomu nechával volný průběh. Zlom nastal až v mých deseti letech, kdy jsem přešel do žáků a viděl jsem starší kluky a chtěl jsem být jako oni. V jedenácti jsem odešel hrát do FK Kolín, kde začali hrát žákovskou ligy. Z Kolína jsem se dostal do okresních výběrů jako hráč v poli a o rok později jsem byl vybrán do krajských výběrů jako brankář. V Kolíně mi nejvíce pomohl trenér Vladimír Zeman a brankářský trenér Jiří Černý.

Fotbalovým povoláním jsi brankář, ale nechybělo mnoho a byl by z tebe hráč v poli. Gólmana 
z tebe udělali až v Kolíně. Proč si se rozhodl právě pro toto řemeslo?
Brankářem jsem chtěl být od mala. Ale čas k tomu nastal až v mých dvanácti letech 
v Kolíně.

Občas sis ale v zápase vyzkoušel i hru v útoku, především pak v těch mladších kategoriích. Nechybí ti občas naskočit do pole?
Po pravdě mi hra v útoku trochu chybí, už jsem nehrál dlouhou dobu. Už se těším, až si zahraji na školních turnajích, kde nikdy nechytám.

Téměř každý fotbalista nebo sportovec má svůj vzor. Koho máš ty a proč zrovna jeho?
Mám dva vzory, první 
z nich je Petr Čech. Obdivuji, jakou má pokoru i po tom, co dokázal. Je to vzor na hřišti i mimo něj. Osobně jsem se s ním setkal, mohl jsem s ním trénovat, byl to nezapomenutelný zážitek. Mým druhým vzorem je Manuel Neuer. Na něm nejvíc obdivuji jeho čtení hry a hru nohou. V současnosti je to nejlepší brankář na světě a myslím, že ještě několik let bude.

V posledních letech jsi hrál za Kolín, ale od té letošní chytáš za Pardubice. Proč si nezůstal 
v Kolíně?
V Kolíně se změnilo vedení mládeže a v přípravě mi nikdo nebyl schopen říct, u které kategorie budu chytat. Dostal jsem nabídku z Pardubic a  rád jsem ji přijal. Do Pardubic mě lákali už před rokem. Jsem za to rád, protože hrají nejvyšší soutěž v republice, kterou Kolín nehraje.

Hodně se mluví o tom, že máš skvělou budoucnost před sebou. Fotbalem prý žiješ na sto procent. Nesvazují tě trochu ty řeči kolem tebe?
Ano, fotbalem žiji na sto procent. A dělám všechno pro to, abych byl co nejlepší. Chci se pořád zdokonalovat. Ale řeči kolem toho, že mám skvělou budoucnost před sebou, si vůbec nepřipouštím. Ještě mám před sebou dlouhou cestu.

Občas se stane, že hráč v tvém věku a tvé výkonnosti má nějakého agenta. Ty prý nejsi výjimkou. Kdo tě zastupuje?
Zastupuje mě Sport Invest Group.

Jaké z toho pro tebe plynou výhody?
Zdokonalují mě v anglickém jazyce, pomáhají mi se sportovním vybavením, vyjednávaní hostování a podmínky v klubech.

Jsi pod dohledem bývalého reprezentačního brankáře Luďka Mikloška, který si udělal jméno především v Anglii ve West Hamu United. Prý si na jeho doporučení byl v tomto anglickém klubu na týdenních testech. Jak se ti tam líbilo?
Neřekl bych, že to byly vyloženě testy, byl jsem tam spíš na zkušenou, abych věděl, jak se v Anglii trénuje, jaké jsou tam podmínky pro mládež. Je to obrovský rozdíl oproti Česku. Tréninky jsou mnohem namáhavější. Celkově se mi 
v Anglii hodně líbilo, už od prvního okamžiku, když jsem přiletěl. Doufám, že se tam ještě někdy podívám.

Existuje možnost, že by si v nejbližší době odešel studovat a zároveň hrát fotbal do Anglie?
Možnost existuje, když vše půjde dobře, chtěl bych v šestnácti letech do Anglie odejít. Dělám pro to maximum.

Už bylo dost řečí o fotbale. Jak si nejlíp odpočineš od kopané?
Odpočívat moc neumím. Rád si jdu zaběhat, jezdím na kole a nebo cvičím podle tréninkového plánu.

Ty nejsi jenom výborný fotbalista, ale i atlet. Na školních atletických závodech si v kategorii mladších žáků pokořil několik rekordů. Nelákala tě atletika natolik, že si přemýšlel o tom, že bys pověsil kopačky na hřebík?
Teď už mě neláká, musel jsem se rozhodnout před rokem. Skloubit to bohužel nešlo. Po Olympiádě dětí a mládeže v Uherském Hradišti, kde jsem byl třetí ve skoku do výšku, jsem se rozhodl jednoznačně pro fotbal, mám rád týmový sport. Nelituji toho.

Takže fotbal vyhrál a podřizuješ tomu všechno. Co ty a škola? Jaký jsi student a kam budou směřovat tvé kroky po základní škole?
Fotbal je číslo 1. Škola je bez problému, mám vyznamenání a mé kroky budou směřovat na některou ze středních škol v Mladé Boleslavi, kde budu příští rok chytat. Jsem jejich hráč a už mě nikam na hostování nepustí.

Vizitka

Věk: 14
Koníčky: Sport
Nejoblíbenější pití: Voda
Nejoblíbenější jídlo: Řízek s bramborovým salátem
Nejoblíbenější film: Rambo, Rocky
Nejoblíbenější herec: Sylvester Stallone
Nejoblíbenější zpěvák: Macklemore & Ryan Lewis