Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Na premiérovém šampionátu této věkové kategorie v České republice, který hostil pražský areál Slavoje Vyšehrad, dokráčeli s domácím týmem pro zlato. „Oslavil jsem ho s rodinou, taková klasická pohoda, a pak s kamarády. To už bylo trošku větší. Psalo mi hodně lidí, některé z nich jsem dost dlouho neviděl, dokonce jsem nějaké neznal. Ale od všech mě to potěšilo," zářil záložník Michal Dosoudil.

Čeští reprezentanti se o radost z titulu podělili hned i s turisty na Václavském náměstí. „Oslavy začaly s klukama na Václaváku, kde jsme si to strašně užili. Po příjezdu mi gratulovali sousedé a pak jsem zašel s kámoši do hospody to zapít," doplnil útočník Jan Krátký.

Domácí celek vyhrál na turnaji všech šest utkání, ve finále smetl Maďarsko 7:1. „Rozhodla týmovost, bojovali jsme jeden za druhého. Jsme jako rodina a na hřišti se to i ukázalo," uvedl Dosoudil.

Lvíčata se chystala na šampionát při přípravném kempu v malešickém hotelu, kde pobývala i při šampionátu. „Určitě nám to pomohlo. Byli jsme někde, kde to známe, máme tam veškerý komfort. Hlavně jsme tam bydleli úplně sami na rozdíl od ostatních týmů, které byly ubytované v jednom hotelu," poznamenal Krátký.

Oba dva jezdí s českou reprezentací do 21 let od jejího vzniku, absolvovali všechna přípravná utkání. Přesto o jejich nominaci na závěrečný turnaj rozhodovali trenéři do poslední chvíle. „Byl jsem na hraně a jsem strašně rád, že mě trenéři vzali do konečné nominace. Bylo to super, i když jsem nastupoval jako střídající. Jen mě mrzí, že jsem nedal jasné gólovky, které jsem měl," litoval Krátký, hrající v Milovické lize za celek J-elita.

Připsal si jednu branku proti Německu, ale do hry se dostával spíš sporadicky. „Sedět na lavičce pro mě bylo strašně těžké. Každý chce hrát od začátku, aspoň já to tak mám. Nejhorší je, že nevím, jestli se na hřiště dostanu, nebo ne. Na Euru jsem naskočil do každého zápasu a vždycky jsem se snažil odehrát maximum, abych aspoň trochu klukům pomohl," pronesl Krátký.

Dosoudil začal úvodní duel se Slovinskem na lavičce, ale po přestávce vystřídal Pavla Blahu a od té doby patřil stabilně do zahajovací pětky. Také jednou skóroval v základní skupině proti Maďarsku. „První zápas jsem byl náhradník, ale cítil jsem se dobře a tušil jsem, že můžu dostat šanci. Jsem rád, že to vyšlo," pravil záložník z týmu TJ Exit84.

V utkání s Německem dostal v souboji nešťastnou ránu od spoluhráče Petra Hulinského a evropské zlato přebíral s náplastí na nose. „Problém byl, že mi otekl a špatně se mi dýchalo. Teď je nos namodralý, takže mě ještě trochu zdobí. Spíš šlo o takové úsměvné zranění vzhledem k tomu, že mi ho udělal Pedro. Společně jsme se tomu pak na pokoji smáli," culil se Dosoudil.

V osmnácti letech ho čeká další kariéra v jednadvacítce, nejspíš už příští rok v Chorvatsku. „Samozřejmě budu rád u obhajoby titulu. Myslím, že každý z nás, kdo tam byl. Bude skvělé si to příští rok zopakovat," vyhlížel Dosoudil.

Krátký ve dvaadvaceti letech už pokračovat nemůže. „Končím, bohužel. Přicházím o rodinu, partu, ale snad ne o kamarády, které mám strašně rád. Hrozně mi přirostli k srdci. V malém fotbale se chci věnovat reprezentaci Milovic a dávat jí hodně, protože Milovice mají na jiné příčky, než kde jsme teď skončili," připomněl útočník poslední osmou příčku v premiérovém ročníku DRFG Superligy malého fotbalu.

JAROSLAV KÁRA